Botein
| Botein | |
|---|---|
 Poloha hvězdy Botein v souhvězdí Berana | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
| Souhvězdí | Beran (Aries) |
| Rektascenze | 3h 11m 37,7655s |
| Deklinace | +19°43′36,039″ |
| Paralaxa | 19,44 ± 1,23 |
| Vzdálenost | 170 ± 10 ly (51 ± 0,3 pc) |
| Barevný index (U-B) | +0,87 |
| Barevný index (B-V) | +1,03 |
| Zdánlivá hvězdná velikost | +4,35 |
| Absolutní hvězdná velikost | +0,79 |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | 153,871 mas/rok |
| Vlastní pohyb v deklinaci | −5,586 mas/rok |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Typ proměnnosti | proměnná hvězda |
| Spektrální typ | K2III |
| Hmotnost | 2,7 M☉ |
| Poloměr | 13 R☉ |
| Zářivý výkon (V) | 69 L☉ |
| Povrchová teplota | 3500 až 5000 K |
| Další označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 19787 |
| Bonner Durchmusterung | BD +19°477 |
| Bright Star katalog | HR 951 |
| 2MASS | 2MASS J03113776+1943360 |
| SAO katalog | SAO 93328 |
| Katalog Hipparcos | HIP 14838 |
| Katalog Tycho | TYC 1228-2019-1 |
| General Catalogue | GC 3805 |
| Bayerovo označení | δ |
| Flamsteedovo označení | 57 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Botein (arabsky: بطن „malé břicho“) je hvězda označená jako δ (Delta) Arietis v souhvězdí Berana. Je oranžovým obrem náležícím ke spektrální třídě K2III a má zdánlivou velikost +4,35. Průměr hvězdy je přibližně 13krát větší než průměr Slunce, a její zářivý výkon dosahuje 69násobku výkonu Slunce. Botein je od Země vzdálen přibližně 170 světelných let. Hvězda se nachází poblíž ekliptiky, díky čemuž může být zakryta Měsícem a vzácně také planetami.
Charakteristiky
Botein je oranžový obr nacházející se ve stádiu horizontální větve, což znamená, že energii získává z jaderné fúze helia ve svém jádru. Hvězda patří k takzvaným hvězdám „červeného shluku“ (red clump) charakteristickým stabilním zářením.[1]
„Červený shluk“ je označení pro skupinu hvězd, které se nacházejí ve stádiu horizontální větve na Hertzsprungově–Russellově diagramu. Tyto hvězdy mají stabilní zářivý výkon, protože v jejich jádru probíhá fúze helia za vzniku uhlíku a kyslíku. Okolní vrstvy hvězdy, složené převážně z vodíku, mohou pod vlivem zbytkového tepla produkovat další energii. Hvězdy červeného shluku jsou obvykle dobře identifikovatelné díky své teplotě a jasnosti:
- Barva: Mají oranžovou až červenou barvu v důsledku relativně nižší povrchové teploty (obvykle kolem 3500–5000 K).
- Stabilita: Díky ustálenému stavu jaderné fúze helia jsou jejich fyzikální vlastnosti (např. jasnost a teplota) relativně konstantní.
Tyto hvězdy jsou cenným nástrojem pro studium hvězdného vývoje, protože poskytují informace o procesech v pokročilých stádiích života hvězd. Dále jsou díky své předvídatelné jasnosti využívány jako standardní svíčky v astrofyzikálních studiích k určování vzdáleností ve vesmíru. Zářivý výkon Boteinu dosahuje 69násobku výkonu Slunce, což je typické pro hvězdy této skupiny.
Fyzikální vlastnosti
- Spektrální třída: K2III
- Hmotnost: 2,7 M☉
- Průměr: 13krát větší než průměr Slunce
- Teplota povrchu: 3500 až 5000 K
- Zářivý výkon: 69krát větší než zářivý výkon Slunce
- Vzdálenost od Země: 170 světelných let (51 parseků)
- Paralaxa: 19,44 ± 1,23 mas
Hvězda je podezřívána z proměnnosti, přičemž její jasnost kolísá v rozmezí 4,33 až 4,37 magnitudy.[2]
Nomenklatura
Jméno „Botein“ pochází z arabského výrazu „بطن“ (Al Buṭayn), což znamená „malé břicho“. Toto jméno bylo historicky používáno pro skupinu hvězd v této oblasti souhvězdí Berana. V roce 2016 bylo jméno „Botein“ schváleno Mezinárodní astronomickou unií jako oficiální název hvězdy δ Arietis.[3]
Podle čínské astronomie je součástí asterismu nazvaného „Nebeský stín“ (Tiān Yīn).[4]
Odkazy
Reference
- ↑ PUZERAS, E., Tautvaišienė, G., Cohen, J. G. a další. High-resolution spectroscopic study of red clump stars in the Galaxy. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Říjen 2010, roč. 408, čís. 2, s. 1225–1232. doi:10.1111/j.1365-2966.2010.17195.x.
- ↑ General Catalogue of Variable Stars [online]. [cit. 2024-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Naming Stars [online]. International Astronomical Union [cit. 2017-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-11.
- ↑ CHEN, Jiujin. 中國星座神話 (Čínská astronomie a mytologie souhvězdí). [s.l.]: 台湾書房出版有限公司, 2005. ISBN 978-986-7332-25-7.