Body positivity

Socha s názvem Jag tänker på mig själv – Växjö (2005) od Marianne Lindberg De Geer ve švédském Växjö zobrazuje hubenou a obézní ženu jako kritiku společenské posedlosti vzhledem. Dílo vyvolalo kontroverze a bylo terčem vandalismu.

Body positivity (česky někdy také pozitivní vztah k vlastnímu tělu) je sociální hnutí, které prosazuje pozitivní vnímání všech lidských těl bez ohledu na velikost, tvar, barvu pleti, pohlaví či fyzické schopnosti.[1] Jeho příznivci kladou důraz na ocenění funkčnosti a zdraví lidského těla spíše než na jeho fyziologický vzhled.[2] Toto hnutí souvisí s konceptem body neutrality (tělesné neutrality), který rovněž řeší problémy související se sebepojetím těla. Základní myšlenkou je, že ideály krásy jsou sociální konstrukty, které by neměly určovat vlastní sehodnotu. Hnutí povzbuzuje lidi, aby přijímali a milovali své tělo takové, jaké je. Kořeny má v hnutí za fat acceptance (přijímání obezity), ale je inkluzivnější. Odmítá jak stigmatizaci tloušťky, tak i hubenosti. Zvláštní důraz klade na právo žen normalizovat např. tělesné ochlupení, menstruaci či další přirozené projevy těla.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Body positivity na anglické Wikipedii.

  1. ↑ LEBOEUF, Celine. What Is Body Positivity?: The Path from Shame to Pride. Philosophical Topics. 2019, roč. 47, čís. 2, s. 113–127. doi:10.5840/philtopics201947218. JSTOR 26948109. 
  2. ↑ SASTRE, Alexandra. Towards a Radical Body Positive: Reading the online 'body positive movement'. Feminist Media Studies. 2. listopadu 2014, roč. 14, čís. 6, s. 929–943. doi:10.1080/14680777.2014.883420. S2CID 142818167. 
  3. ↑ SREENIVAS, Shishira. What Is Body Neutrality? [online]. WebMD [cit. 2025-04-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.