Blanka Savojská

Blanka Savojská
paní Milána
Blančin náhrobek
Narození	1337
Úmrtí	31. prosince 1387 Pavia
Pohřbena	klášter klarisek v Pavii
Sňatek	28. září 1350
Manžel	Galeazzo II. Visconti
Potomci	Gian Galeazzo Visconti Marie Visconti Violanta Visconti
Rod	Savojští
Otec	Aymon Savojský
Matka	Jolanda Palaeologina z Montferratu
Příbuzní	Amadeus VI. Savojský (bratr) Valentina Visconti, Jan Maria Visconti[1], Filip Maria Visconti, Gabriel Maria Visconti a Antonín Visconti (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blanka Savojská (1337 – 31. prosince 1387) byla paní Milána.

Narodila se jako dcera savojského hraběte Aymona a jeho manželky Jolandy, dcery markraběte Theodora I. z Montferratu. Osiřela již v dětství. Hrabětem se stal její bratr Amadeus, ale ve skutečnosti po dobu jeho nezletilosti vládl regent. V roce 1345 započala jednání o Blančině možném sňatku se synem anglického krále Eduarda III., k obnovení vztahů mezi Savojskem a Anglií.

Ve snaze omezit expanzivní politiku Blančina strýce Jana II. z Montferattu, byla 22. října 1349 vytvořena aliance mezi Blančiným bratrem Amadeem a milánským vládcem Giovannim Viscontim. Stvrzením dohody bylo Blančino zasnoubení s Giovanniho synovcem Galeazzem II. Viscontim. 28. září 1350 se Blanka za asi o sedmnáct let staršího Galeazza ve městě Rivoli provdala. Pouhých několik týdnů po svatbě byl Galeazzo svým strýcem požádán o obsazení města Bologna, jeho křehké zdraví ho však donutilo od dobytí upustit. Trpěl pakostnicí.^[2]

V roce 1360 byl Galeazzo jmenován císařským vikářem Karla IV. a Pavia padla pod nadvládu rodiny Visconti. Blanka tam následovala svého manžela, který nechal postavit hrad Visconti, kde se Blanka vzdělávala a přijímala své význačné přátele, včetně Francesca Petrarcy.

Když vypukla válka mezi Milánem a jejím strýcem Janem z Montferratu, bratr Amadeus se přidal na stranu strýce. Blanka se snažila využít jakýchkoliv prostředků, aby roztržku mezi bratrem a manželem odvrátila.^[3] Amadeus posléze uzavřel se švagrem smír,^[4] což prý vedlo Bernaba Viscontiho k pokusu o Blančino zavraždění.^[5] Když se manželovo zdraví zhoršilo, přesídlil pár do Cortenovy. V roce 1378 Galeazzo zemřel. Blanka v Pavii 31. ledna 1380 založila klášter klarisek, kde se usídlila.^[6] V posledních letech života trávila Blanka čas péčí o svou jedinou přeživší vnučku Valentinu, budoucí vévodkyni orleánskou, kterou učila francouzsky a německy.

V roce 1385 se společně se synem zúčastnila svržení švagra Bernaba. Spiknutí bylo úspěšné a Bernabo po půlročním věznění zemřel jedem. Blančin syn Gian Galeazzo se pak stal jediným vládcem Milána. V listopadu 1386 zemřela Blančina dcera Violanta. Smrt dcery nesla Blanka velmi špatně. Zemřela 31. prosince 1387 a byla pohřbena v klášteře klarisek, který před svou smrtí bohatě zajistila.^[6] V Mnichovské knihovně je její kniha Hodinek s iluminacemi od Giovanniho di Benedetto da Como.^[7]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Blanka Savojská na Wikimedia Commons