Bitva u Wantu
| Bitva u Wantu | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Válka v Afghánistánu od roku 2001 | |||
![]() Američtí vojáci den před bitvou u Wantu. | |||
| Trvání | 13. červenec 2008 | ||
| Místo | provincie Nuristán, Afghánistán | ||
| Souřadnice | 35°3′ s. š., 70°54′ v. d. | ||
| Výsledek | Strategické vítězství Talibánu | ||
| Strany | |||
| Velitelé | |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Bitva u Wantu proběhla 13. července 2008 v afghánské provincii Núristán.
Brzy ráno ve 4:00 místního času podniklo přibližně 200 mudžáhidů koordinovaný útok z několika směrů na rozestavěnou americkou základnu Kahler a pozorovací stanoviště Top Side poblíž vesnice Want v údolí Waygal. Povstalecká palba z vesnice a okolních kopců brzy vyřadila z boje vozidla HMMWV a i minomet ráže 120 mm, povstalci se probojovali až k ochranným pískovým valům základny. Ve 4:29 zahájila dělostřelecká četa z Blessingu palbu do okolí perimetru základny, celkem vypálila téměř stovku tříštivo-trhavých granátů ráže 155 mm, palba z houfnic však nebyla příliš účinná. O půl hodiny později se nad bojištěm objevil bombardér B-1B Lancer a následně i dva bitevní vrtulníky AH-64 Apache a letadla F-15E Strike Eagle a A-10 Thunderbolt II. Obránci základny začali získávat převahu a s příchodem posil s vozidly HMMWV bojová činnost nepřátel utichla.
Tři dny po bitvě 16. července vydal generálmajor J. Schlosser rozkaz ke stažení amerických jednotek ze základny Kahler a z celého údolí Waygal. Protikoaliční bojovníci tak dosáhli velkého strategického vítězství, ačkoliv utrpěli v bitvě velké ztráty.
Literatura
- ROVENSKÝ, Dušan. Bitva u Wantu: „Nebeští vojáci“ v krvavém Nuristánu, část I.. ATM. Leden 2010, čís. 01, s. 10 až 13. ISSN 1802-4823.
- ROVENSKÝ, Dušan. Bitva u Wantu: „Nebeští vojáci“ v krvavém Nuristánu, část II.. ATM. Únor 2010, čís. 02, s. 4 až 7. ISSN 1802-4823.
