Bertil Antonsson

Bertil Antonsson
Osobní informace
Rodné jménoHans Bertil Augustin Antonsson
Datum narození19. července 1921
Místo narozeníTrollhättan ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Datum úmrtí27. listopadu 2006 (ve věku 85 let)
Místo úmrtíTrollhättan, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
StátŠvédsko
RodinaHans Antonsson (synovec)
Sportovní informace
KlubTrollhättans Atletklubb (klub)
TrenéřiRobert Oksa (repr.)
Kategorietěžká váha
Zápasnický stylřecko-římský styl, volný styl
Účast na LOH1948, 1952, 1956, 1960
Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2019
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
stříbro LOH 1948 Londýn v.s. +87 kg
stříbro LOH 1952 Helsinki v.s. +87 kg
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu
zlato MS 1951 Helsinki těžká váha
stříbro MS 1954 Tokio těžká váha
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském
zlato MS 1950 Stockholm těžká váha
zlato MS 1953 Neapol těžká váha
stříbro MS 1955 Karlsruhe těžká váha
Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu
zlato ME 1946 Stockholm těžká váha
zlato ME 1949 Istanbul těžká váha

Hans Bertil Augustin Antonsson (19. července 1921 – 26. listopadu 2006 Trollhättan) byl švédský zápasník, stříbrný olympijský medailista z roku 1948 a 1952.

Sportovní kariéra

Zápasení se věnoval od svých 14 let v rodném Trollhättanu.[1] Patřil k úspěšné generaci švédských zápasníků, které v reprezentaci vedl původem finský trenér Robert Oksa.[2] Věnoval se současně oběma olympijským zápasnickým stylům – volnému stylu a řecko-římskému stylu. Soutěžil v nejtěžší váhové kategorii nad 87 kg. V roce 1948 startoval na olympijských hrách v Londýně ve volném stylu. Ve tříčlenné finálové skupině prohrál s Maďarem Gyulou Bóbisem verdiktem sudích těsně 1-2 a získal stříbrnou olympijskou medaili.

V roce 1952 odjížděl na olympijské hry v Helsinkách jako úřadující mistr světa ve volném i řecko-římském stylu. Startoval však pouze ve volném stylu. Mezi finálovou trojici postoupil se dvěma negativními (klasifikačními) body. Ve finálovém zápase s gruzínským Sovětem Arsenem Mekokišvilim ho podobně jako před čtyřmi lety nepodrželi rozhodčí a po těsné porážce verdiktem 1-2 obhájil stříbrnou olympijskou medaili.

V roce 1956 startoval na olympijských hrách v Melbourne pouze v řecko-římském stylu. Ve druhém kole porazil verdiktem sudích 3-0 pozdějšího vítěze ruského Sověta Anatolije Parfjonova, ale v dalším kole prohrál s Němcem Wilfried Dietrich verdiktem 0-3. V rozhodujícím zápase o postupu do finálové trojice prohrál nečekaně s Italem Adelmem Bulgarellim po verdiktu 0-3 a obsadil až celkové 5. místo.

V roce 1960 se do užšího výběru švédské reprezentace vrátil po delší odmlce a společně se synovcem Hansem Antonssonem startoval na olympijských hrách v Římě ve volném stylu. Úvodní dva souboje vyhrál před časovým limitem na lopatky. Ve třetím kole ho však na lopatky porazil osetský Sovět Saukujdz Dzarasov a v dalším kole ho dosažením 6 negativních bodů z turnaje vyřadil Němec Wilfried Dietrich. Obsadil konečné 7. místo.

Sportovní kariéru ukončil na klubové úrovni v roce 1967. Věnoval se trenérské a rozhodcovské práci. Zemřel v roce 2006 ve věku 85 let.

Výsledky

Volný styl

Turnaj 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960
25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39
+87
Olympijské hry 2. 2. — 7.
Mistrovství světa 1. 2. — —
Mistrovství Evropy 1. 1.

Řecko-římský styl

Turnaj 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960
25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39
+87
Olympijské hry — — 5. —
Mistrovství světa 1. 1. 2. —
Mistrovství Evropy 7.

Reference

  1. ↑ Archivovaná kopie. sok.se [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-27. 
  2. ↑ https://archive.today/20200422091519/https://www.aftonbladet.se/sportbladet/a/zLOEo9/en-mastarbrottare-ar-dod

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.