Beočin
| Beočin | |
|---|---|
![]() | |
![]() znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°11′32″ s. š., 19°43′13″ v. d. |
| Nadmořská výška | 87 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát | |
![]() Beočin | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 8 058 |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 21300 |
| Označení vozidel | NS |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beočin (v srbské cyrilici Беочин) je město v západní části autonomní oblasti Vojvodiny, v severním Srbsku. Patří k menším městům; v roce 2002 měl 8 058 obyvatel.
Administrativně je součástí Jihobačského okruhu a historicky jedním ze sídel v regionu Bačka, který ohraničuje ze severu řeka Dunaj a z jihu řeka Sáva. Samo město se nachází v blízkosti řeky Dunaje a pohoří Fruška Gora, na silnici, spojující Ilok s Novým Sadem. Město je v Srbsku známé především díky cementárně, která kdysi zaměstnávala tisíce lidí. Do ní také vedla původně i železniční trať, dnes zrušená. Díky cementárně měl Beočin i svůj nákladní přístav na řece Dunaji.
Stejně jako ostatní sídla v okolí se Beočin rozrůstal v údolí potoka, který vytéká z pohoří Fruška Gora do Dunaje (v případě Beočinu je to Kozarský potok). Moderní město se rozvíjelo na břehu řeky Dunaje, v blízkosti továrny. Dnes jsou obě části města označovány odděleně jako Beočin-grad (město) a Beočin-selo (původní zástavba). Ve starší části Beočinu lze najít dvě zajímavé kulturní památky – sídlo rodiny Spitzer (Spitzerův zámek) a klášter Beočin. Od kláštera se nabízejí turistické trasy směrem do pohoří Fruška Gora.
Opština Beočin, která zahrnuje kromě města dalších 8 sídel (většinou vesnic) měla v roce 2002 celkem 16 068 obyvatel.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Beočin na Wikimedia Commons - Oficiální prezentace města Beočin


