Benzoát vápenatý

Benzoát vápenatý
Struktura molekuly
Obecné
Systematický název	Benzenkarboxylát vápenatý
Triviální název	Benzoát vápenatý
Ostatní názvy	Vápenatá sůl kyseliny benzoové Vápenatá sůl kyseliny dracylikové Vápenatá sůl kyseliny fenylkarboxylové[zdroj?]
Anglický název	Calcium benzoate
Německý název	Calciumbenzoat
Funkční vzorec	(C6H5COO)2Ca
Sumární vzorec	C14H10CaO4
Identifikace
Registrační číslo CAS	2090-05-3
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	218-235-4
PubChem	62425
SMILES	[Ca+2].[O-]C(=O)c1ccccc1.[O-]C(=O)c1ccccc1
Vlastnosti
Molární hmotnost	282,310 g/mol
Rozpustnost ve vodě	2,32 g/100 ml (0 °C) 2,72 g/100 ml (20 °C) 8,7 g/100 ml (100 °C)
Bezpečnost
GHS07 [1] Varování[1]
R-věty	Žádné nebezpečí
S-věty	Žádné nebezpečí
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benzoát vápenatý je vápenatá sůl kyseliny benzoové (kyseliny benzenkarboxylové). V potravinářství je známa pod svým E kódem E 213.

Kyselina benzoová, soli a estery kyseliny benzoové jsou běžně obsaženy ve většině ovoce, především v bobulovitých plodech.Brusinky jsou velmi bohatým zdrojem benzoové kyseliny. Kromě ovoce se benzoáty přirozeně vyskytují v houbách, skořici, hřebíčku a několika mléčných výrobcích (jako výsledek bakteriálního kvašení). Pro komerční účely je tato látka připravována chemicky z toluenu.

Kyselina benzoová a benzoáty jsou používány jako konzervační prostředky v kyselých výrobcích proti kvasinkám a plísním, benzoát vápenatý se však používá nejméně často. Jsou neúčinné proti bakteriím a v produktech s pH 5 a vyšším (slabě kyselé či neutrální). Vysoké koncentrace způsobují kyselou příchuť, což omezuje jejich použití. Benzoáty jsou často upřednostňovány díky své lepší rozpustnosti.

• V používaných koncentracích nemá žádné vedlejší účinky. U některých lidí mohou kyselina benzoová a benzoáty uvolňovat histamin a způsobovat pseudoalergické reakce.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calcium benzoate na anglické Wikipedii.