Belokuricha
| Belokuricha Белокуриха | |
|---|---|
 Pohled na město z hory Cerkovka | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52° s. š., 84°59′ v. d. |
| Nadmořská výška | 250 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+7 |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Sibiřský |
| Kraj | Altajský |
 Altajský kraj na mapě Ruska | |
  Belokuricha Město na mapě Altajského kraje | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 92 km² |
| Počet obyvatel | 14 735 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 160,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1803 |
| Oficiální web | belokuriha-gorod |
| Telefonní předvolba | (+7) 38577 |
| PSČ | 659900–689901 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Belokuricha (rusky Белоку́риха) je město v Altajském kraji v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měla bezmála patnáct tisíc obyvatel.
Poloha
Belokuricha leží na jihozápadě Západosibiřské roviny severně od severozápadních výběžků Altaje v údolí stejnojmenného potoka. Od Barnaulu, správního střediska kraje, leží přibližně 240 kilometrů jižně.
Dějiny
Belokuricha byla založena v druhé polovině 19. století na místě termálních pramenů.
V období druhé světové války sem byl z Krymu v roce 1942 evakuován slavný pionýrský tábor Artěk.
Sídlem městského typu se Belokuricha stala v roce 1958, městem v roce 1982.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Belokuricha na německé Wikipedii.
- ↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Belokuricha na Wikimedia Commons
