Bad Brückenau

Bad Brückenau
	Letecký pohled na město
	; znak
Poloha
Souřadnice	50°18′34″ s. š., 9°47′26″ v. d.
Nadmořská výška	332 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo
Spolková země	Bavorsko
Vládní obvod	Horní Franky
Zemský okres	Bad Kissingen
	Bad Brückenau Bad Brückenau, Německo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	23,74 km²
Počet obyvatel	6 470 (k 31, prosinci 2 024)
Hustota zalidnění	273 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Jan-Malte Marberg (SPD)
Oficiální web	www.badbrückenau.de
Telefonní předvolba	09741
PSČ	97688
Označení vozidel	KG
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bad Brückenau (Lázně Brückenau) je německé lázeňské město v dolnofranském okrese Bad Kissingen, ve spolkové zemi Bavorsko na Francké Sále v pohoří Rhön. Od roku 2021 je na seznamu Světového dědictví UNESCO v rámci položky Slavná lázeňská města Evropy.

Název

Město Brückenau bylo vládním usnesením z 8. dubna 1970 přejmenováno na Bad Brückenau, tj. Lázně Brückenau, jak se do té doby nazývala jen jedna z jeho městských částí.

Administrativní dělení

K hlavní části Bad Brückenau jsou připojeny: Pilsterhof (samota), Röderhof (Einöde), Römershag (farní obec), Sinnthalshof (sídlo), Staatsbad Brückenau (městská část), Stockhof (samota), Stockpapiermühle (samota), Volkers (farní obec), Volkersberg (klášter) a Wernarz (farní obec).

Historie

První osídlení souvisí s římskou říší císaře Karla Velikého počátkem 9. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1247, později náležela knížecímu opatství benediktinů ve Fuldě. V roce 1310 císař Jindřich VII. udělil Brückenau městská práva. Minerální prameny jsou zde zmiňované až v roce 1674. Od druhé poloviny 18. století začali přijíždět lázeňští hosté. V roce 1814 se město stalo součástí Bavorska. Sílící lázeňský provoz po skončení napoleonských válek a záliba bavorského krále Ludvíka I. vedly k projektu velké lázeňské budovy, kterou navrhl Johann Gottfried Gutensohn.

Zde se v roce 1847 Ludvík I. setkal s Irkou Elizou Gilbertovou, alias Lolou Montezovou (1820–1861), do níž se zamiloval. Tanečnice a podvodnice Lola žila ve vile pod Fürstenhofem v Löwenu. Dvaašedesátiletý Ludvík v roce 1848 přišel o královskou korunu, nejen kvůli Lole Montezové. Aféra otřásla bavorskou monarchií a Wittelsbachy málem připravila o trůn.