Bäretswil

Bäretswil
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	47°20′13″ s. š., 8°51′27″ v. d.
Nadmořská výška	705 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Curych
Okres	Hinwil
Bäretswil Bäretswil, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	22,19 km²[1]
Počet obyvatel	5 025 (2018)[2]
Hustota zalidnění	226,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.baeretswil.ch
Telefonní předvolba	044
PSČ	8344
Označení vozidel	ZH
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bäretswil je obec v kantonu Curych ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 5 000^[2] obyvatel.

Vesnice Bäretswil leží na severozápadním okraji oblasti Allmens, na sedle mezi údolím řek Glatt a Töss v oblasti Curyšské vysočiny. Nádraží se nachází ve výšce 696 m n. m. Nejvyšší bod obce se nachází ve výšce 1077 m n. m., nejnižší pod bodem čerpací stanice ve výšce 616 m n. m.

Na území obce se kromě hlavního sídla nachází také nyní značně rozrostlý bývalý osadní celek Adetswil a venkovské osady Bettswil, Wappenswil, Tisenwaldsberg, Neuthal, Hof, Hinterburg, Tanne, Ghöch, Fehrenwaldsberg a Kleinbäretswil, stejně jako více než sto samostatných farem. Obec má rozlohu 2219 ha, z toho 872 ha tvoří lesy (39 %).

Sousedními obcemi jsou po směru hodinových ručiček Pfäffikon, Hittnau, Bauma, Fischenthal, Hinwil a Wetzikon.

V Bäretswilu byla dvakrát nalezena nouzová úkryti římských stříbrných mincí z 1. až 3. století. V roce 1993 nelegálně vykopal hledač s detektorem kovů poklad 658 římských stříbrných mincí. Archeologický průzkum odhalil keramický sud z první poloviny 3. století n. l. Z těchto nálezů lze předpokládat osídlení před příchodem Alamanů.^[3]

Bäretswil je poprvé doložen v listinách roku 741 jako Berofovilare a roku 745 jako Berolfeswilari. Název místa tedy znamená „u usedlosti člověka jménem Berolf“. Časté názvy končící na -wil v této oblasti naznačují alamanskou kolonizaci v 7. až 9. století. Klášter St. Gallen vlastnil v této oblasti pozemky již od 8. století.

Hrad Greifenberg a nižší soudní práva nad Bäretswilem byly nejprve uděleny opatem ze St. Gallenu hrabatům z Rapperswilu. Jako habsburský zástavní majetek přešly v roce 1321 na pány z Hinwilu, kteří je drželi až do roku 1507. Hranice mezi pozdějšími zemskými správami Grüningen a Kyburg vedla středem dnešního území obce. V souvislosti s vybíráním křížové daně v roce 1275 byla poprvé zmíněna bäretswilská kostelní obec. V roce 1827 byla postavena nová budova v klasicistním stylu. Kollatura byla léno kláštera sv. Gallen a od roku 1279 do 1541 patřila pánům z Hohenlandenbergu. Ve vrcholném středověku sahala farnost daleko za řeku Töss až k svahům Hörnlis.^[3]

Při reformaci se obec připojila k tomuto hnutí proti vůli tehdejšího kněze. Také novokřtěnci byli dlouho přítomní: jejich vliv trval od roku 1525 až do 17. století, navzdory státnímu pronásledování. Dočasně žili novokřtěnci v jeskyních, například v Jeskyni novokřtěnců. Ta je stále památným místem pro novokřtěnce po celém světě. V roce 1651 se Bauma církevně oddělila od Bäretswilu.^[3]

Protože osady na kopcích nebyly vesnickými komunitami a neznaly ani trojpolní systém, byly otevřené náporu chudých. Ve Wappenswilu proto žilo v roce 1771 téměř 500 obyvatel, z nichž mnozí si vydělávali domácím textilním průmyslem a obývali pro něj typické domy typu „Flarz“.^[3]

Velká populace silně závislá na textilní konjunktuře činila území dnešní obce Bäretswil náchylným ke krizím. Mechanizace výroby příze nechala domácím pracovníkům v letech 1814–1816 jen možnost přejít ze předení na ruční tkaní. Nová hrozba ze strany tkalcovských továren byla pravděpodobně důvodem vysokého počtu povstalců z Bäretswilu, kteří v roce 1832 zapálili textilní továrnu u Usteru. Později přinesly tkalcovské továrny na řece Aabach obci výdělek, ale také průmyslový proletariát – v roce 1880 žilo 55 % obyvatelstva z textilního průmyslu. Mezi lety 1850 a 1940 se obec kvůli hospodářské situaci a své poloze mimo hlavní dopravní trasy výrazně vylidnila. Poslední tkalcovna v obci ukončila výrobu v roce 1982.^[3]

V roce 2024 se hlásilo 39,8 % populace k evangelické reformované církvi a 16,0 % k římskokatolické církvi. 44,2 % obyvatel mělo jinou nebo žádnou konfesní příslušnost.^[4]

V roce 1901 byl Bäretswil napojen na železniční síť (trať Uerikon–Bauma-Bahn), v roce 1969 však železnice ukončila provoz a byla nahrazena autobusovou linkou Wetzikon–Bauma. Bývalá železniční trať Hinwil – Bäretswil – Bauma je dnes udržována a provozována spolkem Dampfbahn-Verein Zürcher Oberland.

Do obce zajíždí autobusové linky, které provozuje dopravní svaz Verkehrsbetriebe Zürichsee und Oberland (VZO). Hlavní silnice Wetzikon–Bäretswil–Bauma zajišťuje spojení z údolí Glattu do údolí Tössu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bäretswil na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bäretswil na Wikimedia Commons
• (německy) Oficiální stránky