Autobianchi Bianchina
| Autobianchi Bianchina | |
|---|---|
![]() Autobianchi Bianchina Berlina Bianca.jpg | |
| Výrobce | Autobianchi |
| Roky produkce | 1957–1970 |
| Místa výroby | Itálie |
| Nástupce | Autobianchi A112 |
| Příbuzné vozy | Fiat 500 |
| Karoserie | sedan kombi roadster dodávkový automobil |
| Koncepce pohonu | motor vzadu, pohon zadních kol |
| Třída | miniautomobily (segment A) |
| Technické údaje | |
| Délka | 3020 mm (Berlina, Cabriolet) 2985 mm (Transformabile) 3225 mm (Panoramica) |
| Šířka | 1340 mm |
| Výška | 1320 mm 1330 mm Panoramica |
| Rozvor | 1840 mm 1940 mm Panoramica |
| Hmotnost | 510 kg (Transformabile) 585 kg (Panoramica) 535 kg (Cabriolet) (parametr potřebuje upřesnit) |
| Motor | |
| Motor | řadový dvojválec 479 cm³ řadový dvojválec 499 cm³ |
| Převodovky | |
| Převodovka | čtyřstupňová manuální |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Autobianchi Bianchina je miniautomobil (segment A, městské vozidlo) konstrukčně založený na automobilu Fiat 500 a vyráběný od roku 1957 do roku 1970 italskou automobilkou Autobianchi v řadě variant: Berlina (sedan), Cabriolet (roadster), Trasformabile (se stažitelnou střechou), Panoramica (kombi) a Furgoncino (dodávka). Automobil byl veřejnosti poprvé představen 16. září 1957 v Museo della Scienza e della Tecnologia Leonardo da Vinci v Miláně.
Zpočátku byl do auta montován nejmenší a nejslabší motor Fiat, vzduchem chlazený motor o objemu 479 cm³ a výkonu 11 kW. V roce 1959 byl výkon motoru zvýšen na 13 kW. V roce 1960 začala výroba verze Cabriolet, v témže začala též výroba verze Trasformabile Special, do které byl montován motor o větším objemu a výkonu (499 cm³, 15 kW). Tento model měl také dvoubarevný lak (odlišná barva střechy a horní části) a jako jediný typ měl také opačně otevírané dveře („proti větru“). V roce 1962 ho nahradil čtyřdveřový sedan, motor a šasi byly stejné.
V roce 1965 vůz prošel menším faceliftem. Ve Francii byly modely prodávány pod odlišnými názvy: Berlina jako Lutèce, Familiare jako Texane a Trasformabile jako Eden Roc.[1]
Přehled variant
- Modely Bianchina
-
Trasformabile
-
Cabriolet -
Berlina -
Panoramica -
Furgoncino (nízká střecha)
-
Furgoncino (vysoká střecha)
Bianchina se vyráběla od roku 1957 do roku 1970, celkový objem všech verzí byl přibližně 275 000 kusů.
| Model | Roky | Výkon (bhp) | Objem | Kusů |
|---|---|---|---|---|
| Trasformabile: série 1 | 1957–1958 | 15 | 479 | 17,000 |
| Trasformabile: série 2 | 1959–1960 | 16.5 | 479 | 10,000 |
| Trasformabile: série 3 | 1961–1962 | 17.5 | 499 | 7,000 |
| Trasformabile Special | 1959–1962 | 21 | 499 | 1,500 |
| Cabriolet: série 1 | 1960 | 21 | 499 | 1,050 |
| Cabriolet: série 2 D | 1961–1964 | 21 | 499 | 5,500 |
| Cabriolet: série 3 F | 1965–1969 | 21 | 499 | 2,750 |
| Berlina D | 1962–1964 | 17.5 | 499 | 26,500 |
| Berlina F | 1965–1969 | 18 | 499 | 33,500 |
| Berlina Special D | 1962–1964 | 21 | 499 | 4,000 |
| Berlina Special F | 1965–1969 | 21 | 499 | 5,000 |
| Panoramica D | 1960–1964 | 17.5 | 499 | 75,000 |
| Panoramica F | 1965–1969 | 17.5 | 499 | 85,000 |
| Panoramica střešní okno | 1960–1969 | 17.5 | 499 | |
| Furgoncino dodávka: nízká střecha | 1965–1970 | 17.5 | 499 | |
| Furgonetta dodávka: vysoká střecha | 1970–1977 | 17.5 | 499 |
Zdroj: Club Bianchina and Bianchina Classic Club
Autobianchi Bianchina Giardiniera
Automobilka Autobianchi použil jméno Bianchina také pro model Autobianchi Bianchina Giardiniera.[2]
Auto ve filmu
V americké kriminální a romantické komedii z roku 1966 Jak ukrást Venuši (v anglickém originále How to Steal a Million) režiséra Williama Wylera (v hlavních rolích Audrey Hepburn a Peter O'Toole) Audrey Hepburn řídí červený model Autobianchi Bianchina cabriolet.[3]
V animované sci-fi komedii z roku 2013 Já, padouch 2 (v anglickém originále Despicable Me 2, auto Lucy Wilde (v českém dabingu Veronika Žilková)[4] připomíná model Bianchina Trasformabile.[5]
V komedii Růžový Panter z roku 1963, růžový model Autobianchi Bianchina cabriolet.
Největší filmové proslulosti dosáhla čtyřmístná verze Berlina v podobě auta pana účetního Fantozziho. [6]
Fotogalerie
Autobianchi Bianchina Berlina 110FB, rok výroby 1966 v Trojském zámku na oslavách 120 let FIAT. Motor: řadový vzduchem chlazený dvouválec, zdvihový objem 499 cm³, maximální výkon 14 kW (19 k) při 4400 otáčkách za minutu. Maximální rychlost 95 km/h, spotřeba paliva přibližně 5 litrů na 100 km, čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol, brzdy bubnové, rozměry 3020 x 1340 x 1320 mm, pohotovostní hmotnost 745 kg. Vozidlo původem z Itálie v původním zachovalém stavu.[7]
-
Autobianchi Bianchina Berlina 110FB -
Autobianchi Bianchina Berlina 110FB -
Autobianchi Bianchina Berlina 110FB
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Autobianchi Bianchina na anglické Wikipedii.
- ↑ Catalogue Salon de l'Auto 68. Paris: Europe Auto, 1968, s. 11. (french)
- ↑ Bianchina - Giardiniera, www.autobianchi.org Retrieved on 30 July 2014
- ↑ Autobianchi Eden Roc in "How to Steal a Million" [online]. [cit. 2019-09-07]. Dostupné online.
- ↑ Já padouch 2 (2013) – Despicable Me 2 – FDb.cz [online]. FDB.cz [cit. 2019-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Autobianchi Bianchina Trasformabile in "Despicable Me 2" [online]. [cit. 2019-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Autobianchi Bianchina, l’auto di Fantozzi era nata chic. La Stampa [online]. 2017-07-10 [cit. 2025-01-03]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Informační leták exponátu vystaveného na oslavách 120 let FIAT v Trojském zámečku, 2019-09-21
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Autobianchi Bianchina na Wikimedia Commons - Registro Autobianchi (několik jazykových verzí)
- Bianchina Club na web.archive.org
- Bianchina Classic Club (pouze italsky)
