Augusta Dorotea Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Augusta Dorotea Brunšvicko-Wolfenbüttelská
	abatyše z Gandersheimu
Úplné jméno	Augusta Dorotea
Narození	2. října 1749; Wolfenbüttel
Úmrtí	10. března 1810; Gandersheim
Rod	Welfové
Otec	Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Matka	Filipína Šarlota Pruská
Příbuzní	Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Žofie Karolína Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Albrecht Jindřich Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Leopold Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Vilém Adolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Bedřich August Brunšvicko-Wolfenbüttelský a Christian Theodor von Pincier (sourozenci)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augusta Dorotea Brunšvicko-Wolfenbüttelská (2. října 1749, Wolfenbüttel – 10. března, klášter Gandersheim) byla v letech 1778 až 1810 princeznou abatyší protestantského kláštera Gandersheim. Byla poslední suverénní abatyší tohoto kláštera.

Život

Augusta Dorotea se narodila jako nejmladší dcera vévody Karla I. Brunšvicko-Wolfenbüttelského a jeho manželky Filipíny Šarloty Pruské. V roce 1776 se stala diakonkou kláštera Quedlinburg. O dva roky později nastoupila po své tetě Tereze Brunšvicko-Wolfenbüttelské na post princezny abatyše z Gandersheimu. Nadále však trávila čas u brunšvického dvora.

V 70. letech její švagrová Augusta Hannoverská odsoudila ji a její starší sestru pruskou korunní princeznu Alžbětu Kristýnu, která byla uvězněna pro cizoložství, za jejich milostný život. Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská popsala Augustu během své návštěvy Brunšviku v roce 1799 jako "plnou vtipu a energie a velmi zábavnou".

V roce 1802 byl Gandersheim během sekularizace klerikálních států v Německu připojen k Brunšvicku, ale Augusta si své postavení udržela. Když byl Brunšvik v roce 1806 napaden Francií, uprchla. Napoleon Bonaparte jí však dovolil ponechat si titul a právo bydlet v Gandersheimu. Augusta zemřela 10. března 1810 ve věku 60 let v klášteře Gandersheim. Místo abatyše již nebylo nikdy obsazeno a Gandersheim se stal součástí Vestfálského království.