Asen Zlatarov

Asen Zlatarov
Narození	4. února 1885 Chaskovo
Úmrtí	22. prosince 1936 (ve věku 51 let) Vídeň
Alma mater	Ženevská univerzita
Pracoviště	Sofijská univerzita
Ocenění	Čestní občané Botevgradu
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Asen Christov Zlatarov (bulharsky Асен Христов Златаров, 4. února 1885 Chaskovo – 22. prosince 1936 Vídeň) byl bulharský biochemik.

Začal studovat chemii na Sofijské univerzitě a promoval na Ženevské univerzitě. Doktorát získal roku 1908 na Université Grenoble-Alpes ve Francii. Specializoval se na potravinářskou technologii, kterou ho učil Hermann Pauly v Mnichově. Pak se vrátil do Bulharska, za balkánských válek a první světové války sloužil jako vojenský zdravotník, později působil ve vládním výboru pro válečné hospodářství.

Od roku 1910 přednášel na Sofijské univerzitě, kde se stal roku 1924 docentem a roku 1935 profesorem. V roce 1929 byl zvolen předsedou Svazu bulharských chemiků a zastupoval Bulharsko na světovém chemickém kongresu v Madridu v roce 1933. Spolupracoval se zahraničními odborníky, např. Alejandrem Lipschutzem a Heinrichem Wielandem. Zabýval se výzkumem účinku bulharských sýrů, jogurtu a bozy na lidské zdraví a vznesl požadavek, aby se nauka o správné výživě stala součástí školních osnov.^[1] Propagoval pěstování sóji a objevil postup výroby moučky z cizrny, za který získal jako první bulharský chemik v historii mezinárodní patent. Je po něm pojmenována Zlatarovova reakce pro detekci kyseliny dusité ve vodě pomocí barviva.^[2]

Byl významným veřejným činitelem meziválečného Bulharska, věnoval se především zdravotnické osvětě a boji za lidská práva. Přednášel po celém Bulharsku, napsal stovky naučně populárních článků, redigoval odborné časopisy jako Chimija i industrija i edici literatury faktu v nakladatelství Akacija.^[3] Angažoval se v organizaci Bulharská lidová námořní dohoda a byl nadšeným radioamatérem. Ve svých esejích usiloval o propojení přírodních věd s filozofií, byl také členem bulharské zednářské lóže a propagátorem bezmasé stravy. Ve volném čase psal poezii a prózu, přispíval do časopisu o umění Zlatorog. Byl členem bulharského PEN klubu a literární skupiny Strelec, vítal Rabíndranátha Thákura při jeho návštěvě Bulharska.

Zlatarov byl členem Bulharské sociálnědemokratické dělnické strany, na jeho levicovou orientaci měla zásadní vliv osobní známost s Jeanem Jaurèsem. Na pozvání Fjodora Raskolnikova navštívil Sovětský svaz, po návratu vydal knihu Demokracie nebo diktatura, v níž ostře odsoudil stalinismus.^[4] Po nástupu Hitlera k moci založil s Antonem Strašimirovem a Ekaterinou Karavelovou Výbor na ochranu židů. Byl také autorem návrhu, aby bylo město Orchanie přejmenováno na Botevgrad na počest Christo Boteva.^[5]

V Burgasu je po něm pojmenována Univerzita Asena Zlatarova. Objevil se také mezi stovkou osobností v anketě Velcí Bulhaři.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Asen Zlatarov na Wikimedia Commons
• Soy Info Center
• Haskovo Online