Arťom Mikojan
| Arťom Ivanovič Mikojan | |
|---|---|
 | |
| Narození | 23. červencejul. / 5. srpna 1905greg. Sanahin |
| Úmrtí | 9. prosince 1970 (ve věku 65 let) Moskva |
| Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
| Alma mater | Žukovského vojenská letecká inženýrská akademie (od 1931) |
| Povolání | letecký inženýr, vynálezce, politik, voják a pilot |
| Zaměstnavatelé | Dynamo plant Mikojan-Gurevič |
| Ocenění | Leninův řád (1940) Stalinova cena 1. třídy (1941) Řád rudé hvězdy (1941) Řád rudé hvězdy (1945) Řád Vlastenecké války 1. třídy (1945) … více na Wikidatech |
| Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu (od 1925) |
| Příbuzní | Anastas Ivanovič Mikojan (bratr) |
| Funkce | poslanec Nejvyššího sovětu SSSR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arťom Ivanovič Mikojan (arménsky Արտյոմ Հովհաննեսի Միկոյան; 5. srpna 1905, Sanahin – 9. prosince 1970, Moskva) byl arménský letecký konstruktér, který se proslavil ve službách sovětského vojenského leteckého průmyslu, především jako spoluautor řady slavných stíhaček MiG (přičemž Mi v názvu stíhačky znamená právě Mikojan, G potom jméno jeho spolupracovníka Michaila Josifoviče Gurjeviče). Mezi nimi nejslavnější byl typ MiG-21, nejvyráběnější nadzvukový stíhací letoun (přes 10 000 vyrobených letadel). Prvním vyráběným strojem byl MiG-3 (nasazený v bojích druhé světové války), průlomovým a prvním proudovým byl MiG-15 z roku 1948 (poháněný motorem Rolls-Royce Nene, na který licenci Sověti koupili těsně před začátkem studené války, a který byl masivně nasazen v bojích Korejské války), prvním nadzvukovým byl MiG-19, MiG-23 se proslavil měnitelnou geometrií křídel a Mikojan navrhl i „trojmachový“ model MiG-25, což byl poslední letoun, na němž pracoval. Jeho starší bratr, Anastáz Ivanovič Mikojan, byl velmi vlivným sovětským politikem.[1]
Jeho synovcem byl letecký konstruktér Ivan Mikojan.
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arťom Ivanovič Mikojan na Wikimedia Commons
