Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský

Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský
	sasko-hildburghausenský vévoda
Úplné jméno	Arnošt Fridrich Karel
Narození	10. června 1727; Königsberg, Bavorsko
Úmrtí	23. září 1780 (ve věku 53 let); Seidingstadt, Durynsko
Manželky	Luisa Dánská; Kristýna Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská; Ernestina Sasko-Výmarská
Potomci	Juliana Sasko-Hildburghausenská; Marie Sasko-Hildburghausenská; Žofie Sasko-Hildburghausenská; Kristýna Sasko-Hildburghausenská; Fridrich Sasko-Hildburghausenský
Rod	Wettinové
Otec	Arnošt Fridrich II. Sasko-Hildburghausenský
Matka	Karolína Erbašsko-Fürstenauská
Příbuzní	Evžen Sasko-Hildburghausenský a Amálie Sasko-Hildburghausenská (sourozenci); Šarlota Sasko-Hildburghausenská, Josef Sasko-Altenburský, Tereza Sasko-Hildburghausenská, Luisa Sasko-Hildburghausenská, Jiří Sasko-Altenburský, Eduard Sasko-Altenburský, Fridrich Sasko-Altenburský, Augusta Sasko-Altenburská, Frederika Sasko-Altenburská, František Fridrich Sasko-Altenburský, Fridrich Sasko-Altenburský a Maxmilián Karel Adolf Sasko-Altenburský (vnoučata)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský (Arnošt Fridrich Karel; 10. června 1727, Königsberg – 23. září 1780, Seidingstadt) byl sasko-hildburghausenským vévodou.

Život

Narodil se jako syn vévody Arnošta Fridricha II. Sasko-Hildburghausenského a jeho manželky Karolíny Erbašsko-Fürstenauské.

Nástupcem svého otce se stal v osmnácti letech v roce 1745; jeho matka proto vládla jeho jménem jako regentka do roku 1748, kdy dosáhl plnoletosti.

Arnošt Fridrich byl považován za inteligentního, talentovaného a jednoho z nejhezčích knížat své doby. Daroval městu knihovnu, ale jeho nadměrná marnotratnost na přehnaném dvoře a vojenská nádhera nakonec upoutala pozornost nejvyšších míst na finanční situaci jeho země.

Císař Josef II. vytvořil debetní komisi pod vedením vévodkyně Šarloty Amálie Sasko-Meiningenské a prince Josefa Sasko-Hildburghausenského, prastrýce vévody, aby prošetřil požadavky věřitelů a upravil příjmy a výdaje na rok 1769. Finanční situace v zemi byla tak katastrofální, že 35 let trvání této provize nemohlo podmínky úplně napravit.

Poté, co v roce 1757 využil Münzregal, byl zapleten do stížnosti na říšskou pokladnu. Nakonec obrovský požár města Hildburghausen v roce 1779 přinutil Arnošta Fridricha přestěhovat se do svého loveckého sídla v Seidingstadtu, kde o rok později, 23. září 1780 ve věku 53 let, zemřel.

Manželství a potomci

1. října 1749 se dvaadvacetiletý vévoda poprvé oženil. Jeho manželkou se v paláci Hirschholm severně od Kodaně stala o rok starší princezna Luisa, dcera dánského krále Kristiána VI. Měli spolu jednu dceru:

Frederika Žofie Juliana Karolína Sasko-Hildburghausenská (5. prosince 1755 – 10. ledna 1756)

Luisa zemřela 8. srpna 1756 a Arnošt Fridrich se o pět měsíců později, 20. ledna 1757, v paláci Christiansborg v Kodani podruhé oženil s o šest let mladší Kristýnou Žofií Šarlotou Braniborsko-Bayreuthskou, dcerou markraběte Fridrich Kristiána. Spolu měli jednu dceru:

Frederika Žofie Marie Karolína Sasko-Hildburghausenská (4. října 1757 – 17. října 1757)

Kristýna zemřela několik dní po porodu 8. října 1757 a o devět měsíců později, 1. června 1758, se jednatřicetiletý bezdětný vévoda v Bayreuthu potřetí oženil s o třináct let mladší Ernestinou, nejmladší dcerou vévody Arnošta Augusta I. Sasko-Výmarsko-Eisenašského. Spolu měli tři děti:

Ernestina Frederika Žofie (22. února 1760 – 28. říijna 1776), ⚭ 1776 František Sasko-Kobursko-Saalfeldský (15. července 1750 – 9. prosince 1806), vévoda sasko-kobursko-saalfeldský

Kristýna Žofie Karolína (4. prosince 1761 – 10. ledna 1790), ⚭ 1778 Evžen Sasko-Hildburghausenský (8. října 1730 – 4. prosince 1795)

Fridrich (29. dubna 1763 – 29. září 1834), vévoda sasko-hildburghausenský a sasko-altenburský, ⚭ 1785 Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická (17. listopadu 1769 – 14. května 1818)