Ariane 3

Ariane 3
Země původuEvropa
Rodina raketAriane
VýrobceESA
Aérospatiale
Arianespace
Rozměry
Výška49,13 metrů
Průměr3,8 metru
Hmotnost237 200 kg
Nosnost
na GTO2700 kg
Historie startů
StatusVyřazena
KosmodromGuyanské kosmické centrum
Celkem startů11
Úspěšné starty10
Selhání1
První start4. srpna 1984
Poslední start12. července 1989
Pomocné motory – SPB 7.35
Počet2
Tah690 kN
Specifický impuls2 580 N.s/kg (263 sekund)
Doba zážehu29 sekund
Palivotuhé
První stupeň  – Ariane 2-1
Motor4xViking 2B
Tah2 880 kN
Specifický impuls2 760 N.s/kg (281 sekund)
Doba zážehu140 sekund
PalivoUH-25/N2O2
Druhý stupeň  – Ariane 2-2
Motor1x Viking 4
Tah720 kN
Specifický impuls2 900 N.s/kg (296 sekund)
Doba zážehu132 sekund
PalivoUH-25/N2O2
Třetí stupeň  – Ariane H10
MotorHM-7B
Tah62,7 kN
Specifický impuls4 380 N.s/kg (446 sekund)
Doba zážehu731 sekund
PalivoLH2/LOX
Čtvrtý stupeň  – Mage 2
MotorMage
Tah49 kN
Specifický impuls2 890 N.s/kg (295 sekund)
Doba zážehu44 sekund
Palivotuhé

Ariane 3 byla evropská nosná raketa, používaná v letech 1984 až 1989 k vynášení telekomunikačních družic na přechodovou dráhu ke geostacionární dráze. Provozovatelem byla Evropská kosmická agentura a starty se konaly z Guyanského kosmického centra. Ačkoli nese číslo 3, do služby vstoupila dříve než Ariane 2. Po technické stránce se jedná o Ariane 2 se čtyřmi pomocnými motory na tuhé pohonné látky a možností připojení čtvrtého stupně. Celkem se uskutečnilo 11 startů, z nichž jeden dopadl neúspěchem. V roce 1989 byla spolu s Ariane 2 vyřazena a nahrazena novou raketou Ariane 4.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ariane 3 na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.