Anicetus
| Svatý Anicetus | |
|---|---|
| 11. papež | |
![]() | |
| Církev | římskokatolická |
| Pontifikát začal | ca. 154 |
| Pontifikát skončil | ca. 167 |
| Předchůdce | Pius I. |
| Nástupce | Soter |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | ??? |
| Místo narození | Emesa, Římská říše |
| Datum úmrtí | ca. 168 |
| Místo úmrtí | Řím, Římská říše |
| Svatořečení | |
| Svátek | 20. dubna |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Anicetus byl jedenáctým papežem katolické církve. Jeho pontifikát se datuje do let 154/155 – 166/167.
Život
Římským biskupem byl přibližně od roku 155 do roku 166. Různé prameny udávají rozpětí 150 až 168. Pocházel ze Sýrie, z města Emesa. O jeho životě před usednutím na papežský stolec není nic známo.
V době jeho pontifikátu se znovu otevřel spor mezi východní a západní církví v otázce termínu slavení Velikonoc. Aniceta navštívil sv. Polykarp, biskup ze Smyrny, aby problém vyřešil. Smyrenská církev totiž slavila jako vrcholný den Velikonoc den ukřižování Ježíše Krista a tento svátek kladla na čtrnáctý den měsíce Nisan podle hebrejského kalendáře, a to bez ohledu na to, na který den v týdnu svátek připadl. Tento termín jednak koincidoval se židovským svátkem Pesach, jednak to přinášelo i potíže s účastí věřících na bohoslužbách. Již Anicetův předchůdce sv. Pius I. stanovil, že vrcholným svátkem Velikonoc je vzkříšení Ježíše Krista a dnem svátku určil neděli. Oba světci se nedohodli, ale papež znovu povolil smyrenským slavit Velikonoce podle jejich zvyklostí. Tím problém neskončil a zaměstnával církev ještě několik století. Nicméně již samotná návštěva Polykarpova, jakož i návštěva jednoho z prvních historiků církve Heggesipa naznačila rostoucí význam římské diecéze v hierarchii církve.
Anicetus rázně vystoupil proti heretikům. Odsoudil montanismus a vedl aktivní diskusi s gnostiky a markionisty. Podle Liber Pontificalis zakázal nosit kněžím dlouhé vlasy, jak to nařídil již sv. Anaklét. Pravděpodobným důvodem je však to, že dlouhé vlasy nosili právě gnostici.
V katolické martyrologii je uváděn jako mučedník. Data smrti jsou uváděna 16., 17. nebo 20. duben. Za den pro připomenutí jeho památky byl zvolen 20. duben.
Odkazy
Související články
Literatura
- GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 328 s. ISBN 80-204-0457-0.
- MAXWELL-STUART, P.G. Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha: Svoboda (servis) 240 s. ISBN 80-902300-3-2.
- RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8.
- VONDRUŠKA, Isidor. Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. Praha: Ladislav Kuncíř, 1930. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anicetus na Wikimedia Commons - Katolická encyklopedie (angl.)
