André Hercule de Fleury
| Jeho Eminence André-Hercule de Fleury | |
|---|---|
| Kardinál-kněz 72. biskup z Fréjus | |
![]() André Hercule kardinál de Fleury (portrét od Hyacinthe Rigauda) | |
| Církev | římskokatolická |
| Arcidiecéze | Aix |
| Diecéze | Fréjus-Toulon |
| Sídlo | Fréjus |
| Jmenování | 6. května 1720 |
| Předchůdce | Louis d'Aquin |
| Nástupce | Pierre de Castellane |
| Znak | ![]() |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1679 |
| Biskupské svěcení | 22. listopadu 1698 světitel kardinál Louis-Antoine de Noailles |
| Kardinálská kreace | 11. září 1726 kreoval Benedikt XIII. |
| Titul | kardinál-kněz |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 6. června 1653 |
| Místo narození | Lodève, Languedoc-Roussillon, |
| Datum úmrtí | 10. ledna 1743 (ve věku 89 let) |
| Místo úmrtí | Issy-les-Moulineaux, Île-de-France, |
| Národnost | francouzská |
| Povolání | politik, katolický kněz, ministr, katolický biskup a duchovní |
| Alma mater | Lyceum Ludvíka Velikého |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| André Hercule de Fleury | |
|---|---|
![]() | |
| První ministr Francie | |
| Ve funkci: 1726 – 1743 | |
| Panovník | Ludvík XV. |
| Předchůdce | Louis Henri de Bourbon-Condé |
| Nástupce | Anne Robert Jacques Turgot od r. 1774 (v letech 1743–1774 bez prvního ministra) |
| Narození | 22. června 1653 Lodève |
| Úmrtí | 29. ledna 1743 (ve věku 89 let) Issy-les-Moulineaux |
| Sídlo | Versailles |
| Alma mater | Lyceum Ludvíka Velikého |
| Profese | politik, katolický kněz, ministr, katolický biskup a duchovní |
| Náboženství | katolická církev |
| Commons | André-Hercule de Fleury |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
André-Hercule de Fleury [andré erkyl d'flöry] (6. června 1653, Lodève – 10. ledna 1743, Issy-les-Moulineaux) byl francouzský římskokatolický duchovní, 72. biskup z Fréjus, kardinál a první ministr Francie za vlády Ludvíka XV.
Život
André-Hercule se narodil v Lodève na jihu tehdejšího Francouzského království. Byl poslán k Jezuitům na vzdělání do Paříže, kde studoval filosofii a teologii a následně se stal knězem.
Díky vlivu kardinála Bonziho se stal almužníkem Marie Terezy, manželky krále Ludvíka XIV., po její smrti přímo u něj. Roku 1698 je jmenován biskupem ve Fréjus, nicméně sedmnáct let v provinční diecézi jej donutilo poohlédnout se po dvorském úřadu, zejména kvůli lepšímu zajištění.
V roce 1715, několik dní před smrtí Ludvíka XIV. se stal vychovatelem jeho pravnuka, budoucího krále Ludvíka XV. Získal si jeho náklonnost a poté, co skončila doba regentství a Ludvík XV. se dostal k moci, navrhuje Fleury jako prvního ministra Ludvíka Jindřicha, vévodu Bourbonského.
Dne 11. září 1726 přišlo de Fleurymu jmenování kardinálem papežem Benediktem XIII., v témže roce se stal prvním ministrem Francie. Tuto funkci zastával až do své smrti.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku André-Hercule de Fleury na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu André Hercule de Fleury na Wikimedia Commons
| 29. křeslo Francouzské akademie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: François de Callières |
1717–1743 André Hercule de Fleury |
Nástupce: Paul d'Albert de Luynes |

.svg.png)