Amvrosij (Poljanskij)

Svatý Amvrosij
Biskup podolskokamenecký a braclavský
Církev	Ruská pravoslavná církev
Diecéze	Kamenec Podolský
Jmenování	1925
Emeritura	1926
Předchůdce	Boris (Šipulin)
Nástupce	Feodosij (Vaščynskyj)
Zasvěcený život
Sliby	1901
Svěcení
Jáhenské svěcení	1901
Kněžské svěcení	1902
Biskupské svěcení	22. října 1918
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Biskup vinnycký a vikář podolskokamenecké eparchie (1918–1925)
Osobní údaje
Rodné jméno	Nikolaj Xenofontovič Libin (Alexandr Alexejevič Poljanskij)
Země	Sovětský svaz Sovětský svaz
Datum narození	12. listopadu 1878
Místo narození	Pitelino, Ruské impérium
Datum úmrtí	20. prosince 1932 (ve věku 54 let)
Místo úmrtí	Suzak, Kazašská autonomní sovětská socialistická republika
Národnost	ruská
Alma mater	Kazaňská duchovní akademie
Svatořečení
Kanonizace	srpen 2000 kanonizoval Ruská pravoslavná církev
Svátek	20. prosinec
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Amvrosij (světským jménem: Alexandr Alexejevič Poljanskij; 12. listopadu 1878, Pitelino – 20. prosince 1932, Suzak) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup podolskokamenecký a braclavský a mučedník.

Narodil se 12. listopadu 1878 ve vesnici Pitelino Tambovské gubernie (dnes Rjazaňská oblast) v rodině kněze se starobylého kněžského rodu.

Navštěvoval farní školu a Šacké duchovní učiliště. Roku 1899 dokončil Tambovský duchovní seminář a nastoupil na Kazaňskou duchovní akademii. Roku 1901 přijal mnišský postřih a diákonské svěcení. Následující rok byl rukopoložen na jeromonacha. Po dokončení akademie se stal profesorem Kyjevské duchovní akademie a bratrem Kyjevskopečerské lávry.

Roku 1906 byl povýšen na archimandritu a jmenován rektorem akademie.

Dne 22. října 1918 byl vysvěcen na biskupa vinnyckého a vikáře podolskokamenecké eparchie. Po renovačním schizmatu arcibiskup podolskokamenecký Pimen (Pegov) uznal renovační Vyšší církevní správu a vybídl biskupa Amvrosija, aby tak učinil také, což odmítl a stal se dočasným správcem eparchie. Spolu s biskupem Velerianem (Rudyčem) se postavili proti renovačnímu hnutí, za což byli roku 1923 zatčeni. Amvrosij byl vyhoštěn do města Vinnycja a stejného roku byl znovu zatčen. Byl obviněn ze skrývání šesti důstojníků a jejich vysvěcení na kněze. Musel odejít do Charkova a následující rok do Moskvy.

V Moskvě pobýval v Donském monastýru, kde na schůzi biskupů odmítl smíření s renovacionisty. Kázal v moskevských chrámech a vysvětil na kněze bývalé důstojníky carské armády. Roku 1924 byl zatčen a vězněn 10 dní. Dne 12. dubna 1925 se zúčastnil pohřbu patriarchy Tichona a podepsal akt přenesení nejvyšší církevní moci na metropolitu krutického Petra (Poljanského). Stejného roku se stal správcem podolskokamenecké eparchie, ale do eparchie nedorazil, jelikož byl zatčen a vězněn ve věznici Butyrka. Dne 21. května 1926 byl zasedáním OGPU odsouzen za protisovětskou aktivitu ke třem letům v pracovním táboře. Spolu s arcibiskupem chersonským Prokopijem (Titovem) byl poslán do Soloveckého tábora zvláštního určení.

Dne 30. listopadu 1928 byl vyhoštěn do Uralské oblasti, kde žil s arcibiskupem Prokopijem. V dubnu 1929 byli vezněni v Tobolsku a poté žili ve vyhnanství ve městě Obrodsk. V letech 1929–1931 pobýval také ve vesnici Šuryškary.

Dne 30. července 1931 byl opět s arcibiskupem Prokopijem zatčen a obviněn z dopisování si s metropolitou Petrem (Poljanským), který se nacházel v exilu. Dne 14. prosince byli odsouzeni k vyhnanství v Kazašské autonomní sovětské socialistické republice. V září 1932 byl poslán do vesnice Suzak. Cesta do Suzaku přes hory jej vyčerpala a po týdnu 20. prosince zemřel v místní nemocnici.

Svatořečen byl Ruskou pravoslavnou církví v srpnu 2009 a zároveň byl zařazen do Sboru všech novomučedníků a vyznavačů ruských.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Амвросий (Полянский) na ruské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Amvrosij (Poljanskij) na Wikimedia Commons