Alois Mrštík

Alois Mrštík
Alois Mrštík (1910)
Alois Mrštík (1910)
Narození14. října 1861
Jimramov, Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. února 1925 (ve věku 63 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Povoláníspisovatel, pedagog, dramatik, kronikář, prozaik a redaktor
Témataliteratura
Manžel(ka)Marie Mrštíková (1901–1925)
DětiKarel Mrštík[1]
PříbuzníVilém Mrštík[2], František Mrštík[2] a Norbert Mrštík[2] (sourozenci)
Augusta Šebestová (švagrová)[3]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rodný dům v Jimramově

Alois Mrštík (14. října 1861 Jimramov[4] – 24. února 1925 Brno[5]) byl moravský učitel, spisovatel a dramatik. Část díla napsal se svým bratrem Vilémem Mrštíkem; společně jsou známi jako bratři Mrštíkové.

Život a tvorba

Hrob Aloise Mrštíka na Ústředním hřbitově v Brně

Narodil se 14. října 1861 v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině obuvníka Aloise Mrštíka (1834–1918) a švadleny Františky, roz. Elisové. Byl nejstarším ze čtyř sourozenců. O dva roky mladší Vilém (1863–1912) se stal prozaikem, autorem impresionisticky laděných románů, cestopisných črt a realistických povídek, dalšími mladšími bratry byli František (1865[6]–1909), který byl farmaceutem, a Norbert (1867[7]–1905), jenž byl lékařem, překladatelem z ruštiny, polštiny a fejetonistou.

Roku 1869 přesídlila rodina Aloise Mrštíka do Ostrovačic u Brna a roku 1874 se znovu stěhovali – za studiem bratří do Brna. Alois tam dostudoval reálku a poté učitelský ústav. Po absolvování studia v roce 1881 dostal místo podučitele v Lískovci u Brna. Rok poté už působil jako učitel postupně v Rakvicích, Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl jmenován správcem školy v Divákách u Hustopečí, kde se natrvalo usadil. Alois Mrštík měl dva syny: nemanželského Františka (nar. 1882, matka Magdaléna Smržová z Lískovce) a se svou ženou Marií, roz. Bezděkovou z Kobylí (oženil se s ní r. 1901 v Kobylí[8]), syna Karla (1905–1944). Vedle své sedmadvacetileté literární činnosti redigoval s bratrem Vilémem v letech 1907 až 1910 Moravsko-slezskou revui. Roku 1920 odešel Alois Mrštík na odpočinek. Ve své obci Diváky se stal vyhlášeným včelařem. Zemřel v únoru 1925 v Zemské nemocnici v Brně po tyfové nákaze.

Alois Mrštík vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách. Přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Světozoru, Národních listů, Máje aj. Jeho literární prvotinou byla sbírka črt a povídek Dobré duše. K jednomu z vrcholů jeho tvorby patří drama Maryša, vzniklé ve spolupráci s bratrem Vilémem. Námět si Alois přivezl z Těšan a původně jej zamýšlel zpracovat jako román, ale Vilém ho přemluvil k dramatu. V bratrské spolupráci vznikla i kniha Bavlnkovy ženy a jiné povídky. Z dlouhodobého pobytu v Divákách na pomezí Slovácka a Hané čerpal Alois ve svém největším, devítisvazkovém díle Rok na vsi, kroniky moravské dědiny. Desetiletá práce byla završena opět bratrskou spoluprací, když se na konečném znění Roku na vsi zčásti podílel i Vilém. Následujícími Aloisovými literárními díly byly Povídky a obrázky, Hore Váhom (obrazy z Tater) a Nit stříbrná (sbírka povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu). Zásluhy Aloise Mrštíka o českou literaturu byly oceněny členstvím v České akademii věd a umění, jejímž řádným členem byl zvolen 17. června 1924.[9]

Byl pohřben na Ústředním hřbitově v Brně,[10] v roce 1996 však byla urna s ostatky však odcizena. Na jejím místě následně vytvořil sochař Zdeněk Řehořík novou portrétní bustu. Hrob Aloise Mrštíka se nachází v Čestné aleji, skupina H5, č. 386 (původně byla urna uložena na jiných místech Ústředního hřbitova).[11] Na náhrobní desce hrobu v Divákách, kde je pohřben jeho bratr Vilém, je uvedeno i Aloisovo jméno a podobenka. Proto bývá divácký hrob někdy chybně uváděn i jako Aloisovo místo pohřbení.[10]

Dílo

Beletrie

  • Dobré duše – povídky (1. vyd. 1893)
  • Bavlnkovy ženy a jiné povídky – spolu s Vilémem Mrštíkem (1. vyd. 1897)[12]
  • Rok na vsi – románová kronika (1. knižní vyd. 1903–1904, původně vydáván v Čechových Květech (1899–1902)[13]
  • Povídky a obrázky (1. vyd. 1911)
  • Hore Váhom – obrazy z Tater (1. vyd. 1919)[14]
  • Nit stříbrná – sbírka 49 povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu (1. vyd. 1926)
  • Moravské obrázky – k vydání připravil Miloslav Hýsek (1949)[15]

Divadelní hry

  • Maryša: drama v pěti jednáních s proměnou: děj na moravské dědině – spolu s bratrem Vilémem. Praha: Jan Otto, 1894

Ostatní

  • Úvaha o našem obecném školství – Olomouc: vlastním nákladem, 1886
  • Povídky hraběte Lva Nikolajeviče Tolstoje – přeložil; ilustroval Karel Ladislav Thuma. Velké Meziříčí: J. F. Šašek, 1889
  • Hospodářské vztahy k umění: přednáška ve spolku Vesně v Brně dne 3. března r. 1909 – spolu s bratrem Vilémem. Brno: Vesna, 1909
  • X. výstava Sdružení výtvarných umělců moravských: Dům umělců v Hodoníně: od 4. května do 31. července 1913 – úprava katalogu Stanislav Lolek; napsal úvodní text. Hodonín: Sdružení výtvarných umělců moravských, 1913
  • Vzkříšení národa – in Mládí: obrázkové noviny pro mládež, dorost sokolský a studentstvo, 1919, č. 4, s. 25–26

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ a b c Dostupné online.
  3. ↑ Dostupné online.
  4. ↑ Matrika 15681, sn. 70 [online]. MZA [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ Matrika 17207, sn. 61 [online]. MZA [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Františka Mrštíka farnost Jimramov
  7. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Norberta Mrštíka farnost Jimramov
  8. ↑ Matrika 2798, sn. 111 [online]. MZA [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ Alena Šlechtová, Josef Levora. Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 206.
  10. ↑ a b Hrob Aloise Mrštíka [online]. Literarnimuzea.cz [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ ŠIBÍČKOVÁ, Jitka; ČOUPKOVÁ, Magdalena; MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Alois Mrštík [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-01-09 [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ MRŠTÍK, Alois. Bavlnkovy ženy a jiné povídky [online]. Praha: J. Otto, 1923 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ MRŠTÍK, Alois. Rok na vsi: Květen. Červen. Červenec. Srpen. Září [online]. Praha: Novina, 1940 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  14. ↑ MRŠTÍK, Alois. Hore Váhom [online]. Praha: Otto, 1919 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  15. ↑ MRŠTÍK, Alois. Moravské obrázky [online]. [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 

Literatura

  • VESELÝ, Adolf. Alois Mrštík, člověk a dílo. Vyškov: František Obzina, 1925. 42 s.
  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 371 s. S. 180–181. 
  • Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století. Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 585. 
  • HRABÁK, Josef; JEŘÁBEK, Dušan; TICHÁ, Zdeňka. Průvodce po dějinách české literatury. 3. vyd. Praha: Panorama, 1984. 521 s. S. 373–374.
  • JUSTL, Vladimír. Bratři Mrštíkové. Praha: Divadelní ústav, 1963. 85 s.
  • MRŠTÍKOVÁ, Božena. Vzpomínky. 6 svazků. Olomouc-Hejčín: B. Mrštíková, 1933–1938.
  • OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 3/I. M–O. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 344–347. 
  • ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 206. 
  • ŠŤASTNÝ Radko. Čeští spisovatelé deseti století: Slovník českých spisovatelů od nejstarších dob do počátku 20. století. Praha: SPN, 1974. 296 s. S. 149.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: II. díl: K–P. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 411. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.