Alfredo Ildefonso Schuster
| Blahoslavený Alfredo Ildefonso Schuster O.S.B. | |
|---|---|
| Kardinál-kněz Arcibiskup milánský Rytíř-velkokříž Řádu Božího hrobu | |
![]() | |
| Církev | římskokatolická |
| Arcidiecéze | milánská |
| Jmenování | 26. června 1929 |
| Předchůdce | Eugenio Tosi |
| Nástupce | Giovanni Battista Montini |
| Titulární kostel | Santi Silvestro e Martino ai Monti |
| Znak | ![]() |
| Zasvěcený život | |
| Institut | benediktini |
| Sliby | |
| doživotní | 13. listopadu 1900 |
| Opatská benedikce | 1918 |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 19. března 1904 světitel Pietro Respighi |
| Biskupské svěcení | 21. červenec 1929 světitel Pius XI. 1. spolusvětitel Carlo Cremonesi 2. spolusvětitel Agostino Zampini |
| Kardinálská kreace | 15. červenec 1929 kreoval Pius XI. |
| Titul | Kardinál-kněz |
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Ildefons Schuster |
| Datum narození | 18. ledna 1880 |
| Místo narození | Řím |
| Datum úmrtí | 30. srpna 1954 (ve věku 74 let) |
| Místo úmrtí | Venegono Inferiore |
| Svatořečení | |
| Začátek procesu | 30. srpna 1957 |
| Beatifikace | 12. května 1996 Svatopetrské náměstí, Vatikán beatifikoval Jan Pavel II. |
| Svátek | 30. srpna |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | kardinálský oděv |
| Patron | milánské arcidiecéze |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alfredo Ildefonso Schuster, O.S.B. (italská výslovnost: [alˈfreːdo ildeˈfɔnso ʃˈʃuster];[1][2] německy: [ˈʃuːstɐ]; narozen jako Alfredo Ludovico Schuster; 18. ledna 1880 Řím – 30. srpna 1954 Venegono Inferiore) byl italský katolický prelát a vyznávající člen benediktinského řádu, který působil jako arcibiskup milánský od roku 1929 až do své smrti. Po vstupu do benediktinského řádu přijal řeholní jméno Ildefonso a sloužil jako opat, než byl povýšen na kardinála.[3]
Vedl milánskou arcidiecézi během druhé světové války a je známo, že zpočátku podporoval fašismus. Jeho postoje se však změnily po anšlusu Rakouska a zavedení italských rasových zákonů, což ho vedlo k otevřené kritice protikřesťanských prvků režimu Benita Mussoliniho.[3]
Jeho beatifikace byla slavena v polovině roku 1996 na Svatopetrském náměstí.[3]
Dílo
- Liber sacramentorum. Geschichtliche und liturgische Studien über das römische Meßbuch. 10 Bände. Übersetzt von Richard Bauersfeld. Pustet, Regensburg 1929–1932.
- Sant'Ambrogio e le più antiche basiliche milanesi. Note di archeologia cristiana. Vita e pensiero, Mailand 1940.
- Il libro della preghiera antica. 4 Bände. Ancora, Mailand 1943–1944.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfredo Ildefonso Schuster na anglické Wikipedii.
- ↑ CANEPARI, Luciano. Alfredo [online]. DiPI Online [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ CANEPARI, Luciano. Ildefonso [online]. DiPI Online [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ a b c Beato Alfredo Ildefonso Schuster. Santi e Beati [online]. [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. (italsky)
Související články
- Seznam kardinálů zemřelých ve 20. století
- Seznam kardinálů jmenovaných Piem XI.
- Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfredo Ildefonso Schuster na Wikimedia Commons - Kardinál Schuster na stránkách Salvatora Mirandy.
- Biografické heslo na catholic-hierarchy.org
| Arcibiskup milánský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Eugenio Tosi |
1929–1954 Alfredo Ildefonso Schuster |
Nástupce: Giovanni Battista Montini |
| předseda Italské biskupské konference | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: - |
1952–1952 Alfredo Ildefonso Schuster |
Nástupce: Adeodato Giovanni Piazza |
.jpg)
