Alfa Herculis

Alfa Herculis (Rasalgethi)
Poloha hvězdy v souhvězdí Herkula
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0)
Souhvězdí	Herkules (Hercules)
Rektascenze	17h 14m 38,858s
Deklinace	+14°23’25,226"
Paralaxa	9,07±1,32 mas
Vzdálenost	360±53 ly (110±16 pc)
Radiální rychlost	-32,09±0,22 km/s[1]
Vlastní pohyb v rektascenzi	-7,32 mas/rok[1]
Vlastní pohyb v deklinaci	+36,07 mas/rok[1]
α Her A
Rektascenze	17h 14m 38,852s
Deklinace	+14°23’25,336"
Zdánlivá hvězdná velikost	+3,48[1] (2,5 - 4,0)[2]
Barevný index (B-V)	+1,45
α Her Ba
Rektascenze	17h 14m 39,17s[3]
Deklinace	+14°23’24,00"
Zdánlivá hvězdná velikost	+5,5[4]
α Her Bb
Zdánlivá hvězdná velikost	+6,6[4]
Fyzikální charakteristiky
α Her A
Spektrální typ	M5 Ib-II
Hmotnost	~2,7[4] M☉
Poloměr	264–303 R☉
Zářivý výkon (V)	7 244–9 333 L☉
Povrchová teplota	3 155–3 365 K
Stáří	0,41-1,25 miliard let[4]
α Her Ba
Spektrální typ	G8III
Hmotnost	~2,5[4] M☉
Zářivý výkon (V)	126[4] L☉
Povrchová teplota	4 900[4] K
α Her Bb
Spektrální typ	A9IV-V
Hmotnost	~2,0[4] M☉
Zářivý výkon (V)	26[4] L☉
Povrchová teplota	7 350[4] K
Označení
Henry Draper Catalogue	HD 156014 (A) HD 156015 (B)
Bonner Durchmusterung	BD +14°3207
Bright Star katalog	HR 6406 (A) HR 6407 (B)
2MASS	2MASS J17143885+1423253
Katalog Hipparcos	HIP 84345
General Catalogue	GC 23277 (A) GC 23278 (B)
Bayerovo označení	α Her
Flamsteedovo označení	64 Her A, 64 Her B
Synonyma	Ras Algethi, AAVSO 1710+14, WDS J17146+1423, HIC 84345
Databáze
SIMBAD	data (α Her)
SIMBAD	data (α Her A)
SIMBAD	data (α Her B)
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Alfa Herculis (α Herculis, α Her, Alfa Her), vlastním jménem Rasalgethi^[5], je vícenásobná hvězdná soustava v souhvězdí Herkula. Navzdory svému označení α není nejjasnější hvězda v souhvězdí, tou je β Herculis. Hvězda α Herculis je zajímavá především barevným kontrastem mezi dvěma jasnými vizuálními složkami, které lze spatřit již v 3palcovém dalkohledu^[6]. Barvy dvojice α Her jsou různými pozorovateli vnímány jako červené/zelenkavé, oranžově červené/modravě tyrkysové nebo oranžové/modrozelené. Někdy je vnímání barev dokonce obrácené.^[1]

Jméno Rasalgethi pochází z arabského رأس الجاثي (ra's al-jathi), což znamená „hlava klečícího“ a odkazuje na dobu, kdy hvězdy představovaly klečícího muže s hlavou směřující na jih, než se Herkules stal součástí souhvězdí.^[1]

α Herculis jako dvojici hvězd spatřil poprvé v roce 1777 Nevil Maskelyne a 29. srpna 1779 objev potvrdil William Herschel. Zjistil, že primární hvězda α Her A je červená a její společník α Her B, vzdálený na obloze necelých 5 úhlových vteřin, je „modrý s nádechem do zelena“. Herschel také v roce 1795 pozoroval, že jas hlavní hvězdy se mění a odhadl periodu změny na 66 dní.^[1]

V roce 1921 R. F. Sanford zjistil^[7], že složka B je jednočárová spektroskopická dvojhvězda s periodou 51,59 dne pohybující se po kruhové dráze. Zaznamenal rozdíl v radiální rychlosti mezi složkami A a B a uvažoval, zda tyto dvě jasné hvězdy nejsou ve skutečnosti optickou dvojicí. Pozdější výzkum^[8] potvrdil, že složky tvoří vizuální dvojhvězdu.

Složky A a B, označené v katalogu WDS^[9] jako 17146+1423AB, tvoří širší optický systém spolu s dvěma slabými vizuálními společníky označenými jako WDS 17146+1423AC a 17146+1423AD. Tyto dvě slabší hvězdy jsou mnohem vzdálenější než trojnásobný systém.

α Her je trojhvězdný systém. Primární (a nejjasnější) složka (A) je pulzující proměnná hvězda na asymptotické větvi obrů (AGB). Primární hvězda tvoří vizuální dvojhvězdu s druhou hvězdou (B), která je sama o sobě spektroskopickou dvojhvězdou.

Vzdálenost obou složek je více než 500 AU (4,7"), perioda jejich oběžné doby je kolem 3 600 let, ale dosud pozorovaný pohyb je příliš krátký na to, aby bylo možné předpovědět smysluplnou periodu^[1]. Vzdálenost systému je kolem 110 parseků.^[4]

Hlavní složka A je klasifikována jako červený obr spektrální třídy M5 Ib-II, ale měření radiální rychlosti naznačují^[9][1] přítomnost společníka s periodou řádově deseti let. Složka B je tvořena hlavní (Ba) žlutou obří hvězdou spektrální třídy G8III a průvodcem (Bb) žlutobílou trpasličí hvězdou třídy A9IV-V s oběžnou dráhou 51,578 dne.^[4]

Složka A je druhá nejbližší AGB hvězda ke Slunci. Její poloměr pulzuje mezi 264 až 303 slunečními poloměry. Při minimu je efektivní teplota 3 155 K a svítivost 7 200 slunečních svítivostí, zatímco při maximu je teplota 3 365 K a svítivost 9 330 slunečních svítivostí. Na základě pozorovaných vlastností hvězdy bylo určeno stáří systému na 0,41 až 1,25 miliard let a hmotnost v rozmezí 2,175 až 3,250 slunečních hmotností. Kdyby se α Herculis nacházela ve středu Sluneční soustavy, její poloměr by přesahoval oběžnou dráhu Země o 1,23–1,4 AU, ale nedosahoval by oběžné dráhy Marsu ani pásu asteroidů.^[4]

Pulzace hlavní hvězdy také ovlivňuje vizuální jasnost hvězdy. Jedná se o polopravidelnou proměnnou hvězdu s komplexními změnami jasu v periodách od několika týdnů až po mnoho let. Nejvýraznější variace se vyskytují v časových škálách 80–140 dnů a 1 000–3 000 dnů. Nejsilnější detekovatelná perioda je 128 dnů.^[11] Od poloviny 30. let 20. století hvězda je pod neustálým dohledem Americké asociace pozorovatelů proměnných hvězd (AAVSO) a rozsah jasu se pohybuje od 2,5 do 4,0 magnitudy s průměrem přibližně 3,3.^[2]

V roce 1989^[12] Harold McAlister na základě výzkumu pomocí 4metrového dalekohledu na Kitt Peaku (KPNO) prezentoval, že hvězda α Her A, známá také jako WDS 17146+1423CHR 139AaAb, byla mezi lety 1986 až 1991 třikrát rozlišena jako vícenásobná, ale od té doby nebyly o tomto podány žádné další zprávy.^[1]