Alexandrovití

Alexandrovití
	Rosela pestrá (Platycercus eximius)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Craniata);
Třída	ptáci (Aves);
Řád	papoušci (Psittaciformes);
Čeleď	alexandrovití (Psittaculidae); Vigors, 1825
Podčeledi
	Agapornithinae; Loriinae; Platycercinae; Psittacellinae; Psittaculinae;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandrovití^[1] (Psittaculidae) jsou jedna z šesti čeledí papoušků. Spolu s čeledí papouškovití patří k jednoznačně nejpočetnějším papouščím čeledím. Od papoušků z čeledi papouškovití se liší tím, že žijí v Asii, Africe, v Austrálii a v Oceánii, takže se díky tomu nazývají též jako papoušci Starého světa.

Taxonomie

Čeleď alexandrovití se dělí na pět podčeledí: Agapornithinae (papoušíci a lorikulové), Loriinae (loriové, loríčci, viniové, charmozini a andulka), Platycercinae (rosely, pejové, kakarikiové, barnard, latamové, neofémy), Psittacellinae (pouze čtyři papoušci z rodu Psittacella) a Psittaculinae (alexandři, madové, eklektus, papoušínci a jiní australští papoušci). Ty se dále dělí na 45 rodů.