Alexander z Schönburg-Hartensteinu

Josef Alexandr kníže ze Schönburg-Hartensteinu
3. kníže z Schönburg-Hartensteinu
Ve funkci:
16. listopadu 1872 – 1. října 1896
PředchůdceJindřich Eduard ze Schönburg-Hartensteinu
NástupceAlois ze Schönburg-Hartensteinu
Dědičný člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
18. prosince 1872 – 1. října 1896[1]
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceJindřich Eduard ze Schönburg-Hartensteinu
NástupceAlois Schönburg-Hartenstein
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
23. září 1878 – 17. května 1883[2]
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
22. dubna 1872 – 24. dubna 1878[2]
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. tajný rada
Ve funkci:
1869 – 1. října 1896
PanovníkFrantišek Josef I.
Rakouský vyslanec v Bavorsku
Ve funkci:
1859 – 1863
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceEdmund Hartig
NástupceGustav Blome
Rakouský vyslanec v Bádensku
Ve funkci:
1855 – 1859
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceJosip Filipović
NástupceFerdinand Trauttmansdorff
C. k. komoří
Ve funkci:
1854 – 1. října 1896
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíNěmecká ústavní strana
Narození5. března 1826 nebo 6. března 1826
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. října 1896 (ve věku 70 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
TitulHodnostní korunka náležící titulu kníže kníže
Choť(1855) Karolína Marie z Liechtensteinu (1836–1885)
RodičeJindřich Eduard ze Schönburg-Hartensteinu (1787–1872) a Ludovika Schwarzenbergová (1803–1884)
DětiAlois ze Schönburg-Hartensteinu
Jan Maria ze Schönburg-Hartensteinu
Marie ze Schönburg-Hartensteinu
Ludovika ze Schönburg-Hartensteinu
PříbuzníAlexandr Jeroným ze Schönburg-Hartensteinu, Markéta Alžběta ze Schönburg-Hartensteinu, Karolína Františka ze Schönburg-Hartensteinu, Marie Terezie ze Schönburg-Hartensteinu a Isabela ze Schönburg-Hartensteinu (vnoučata)
Profesediplomat a politik
CommonsAlexander von Schönburg-Hartenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander z Schönburg-Hartensteinu (německy Josef Alexander Heinrich Otto Fürst von Schönburg-Hartenstein; 5. března 1826 Vídeň – 1. října 1896 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat a politik. Vlastnil statky v Čechách, patřil mu mimo jiné zámek Červená Lhota.

Životopis

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Schönburg-Hartensteinů usazené mimo jiné v Čechách. Narodil se jako starší syn knížete Jindřicha Eduarda Schönburg-Hartensteina (1787–1872) a jeho druhé manželky Ludoviky, rozené princezny Schwarzenbergové (1803–1884). Od mládí působil v diplomacii Rakouska, kariéru započal v roce 1847 jako atašé v Haagu, v roce 1849 v Londýně a v roce 1850 v Berlíně. V roce 1851 byl jmenován honorárním legačním sekretářem. Od roku 1852 působil v Paříži jako vyslanecký sekretář. V letech 1855–1859 byl rakouským vyslancem v Bádensku se sídlem v Karlsruhe a poté byl v letech 1859–1863 vyslancem v Bavorsku se sídlem v Mnichově. Po ukončení činnosti v Mnichově se na vlastní žádost stáhl do ústraní na své statky, které vlastnil v Čechách. V letech 1872–1882[zdroj?] byl poslancem Českého zemského sněmu. Po otcově úmrtí zdědil titul knížete a stal se též dědičným členem rakouské Panské sněmovny (1872). Patřil k významným představitelům Strany ústavověrného velkostatku a v Čechách, později i ve Vídni zprostředkovával jednání o česko-německém vyrovnání (punktace).[3] Od roku 1879 až do smrti byl prvním místopředsedou Panské sněmovny. Z čestných hodností dosáhl titulů c. k. komořího (1854) a později c. k. tajného rady (1869).[4] V roce 1878 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna. [5]

Majetkové a rodinné poměry

Po otci byl majitelem velkostatků v Čechách, jeho majetkem byl mimo jiné zámek Červená Lhota.[6] V roce 1881 koupil ve východních Čechách velkostatek Miletín, kde vzápětí přistoupil k přestavbě zámku.[7][8]

V červnu 1855 se ve Vídni oženil s princeznou Karolínou Marií z Liechtensteinu (1836–1885), dcerou knížete Aloise II. z Liechtensteinu. Karolína se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodilo šest dětí:

Odkazy

Reference

  1. ↑ Schönburg-Hartenstein, Alexander Prinz, Fürst (1872) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2025-04-15]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b Alexandr Schönburg-Hartenstein von [online]. Vývoj moderní parlamentní kultury v českých zemích a Československu (Ústřední databáze poslanců) [cit. 2025-04-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ Kolektiv: Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii; Národní památkový ústav České Budějovice, 2020; s. 487 ISBN 978-80-87890-31-8
  4. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882, Vídeň, 1882; s. 206, 211 dostupné online
  5. ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých, (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 276
  6. ↑ PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 511–513 dostupné online
  7. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl; Praha, 1998 s. 896–897 ISBN 80-85983-12-5
  8. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 302–303
  9. ↑ Almanach českých šlechtických rodů; Praha, 2010; s. 118 ISBN 978-80-85955-39-2

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.