Alena Vávrová
| Mgr. Alena Vávrová | |
|---|---|
 Alena Vávrová | |
| Narození | 24. února 1952 (73 let) Dolní Žandov |
| Povolání | básnířka a spisovatelka |
| Národnost | česká |
| Stát |  Česko |
| Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
| Témata | literární tvorba a poezie |
| Významná díla | Druhotina (1986)
Nahatma (1989) Mé a Františkovy aneb Z Jiného světa (1993) Soukromá Hrabaliana (1998) Marcikáj aneb Čajovou báseň (1999) Modrý pierot aneb Poháry plné cherubínů (2001) Rodinné balení (2001) Síť plná rybářů (2006) Café Illusion (2012) Žena nesmí maso tygra (2012) Harlekýn na římse (2014) Sojka z nebe utržená Třičtvrtě na smrt (2019) Vnitřní úsměv (2019) VETUS VIA VIVAT (2022) Ohnivá panenka (2023) |
| Ocenění | Držitelka Ceny Pražské imaginace z Nadace Bohumila Hrabala, Cena Bohumila Polana Střediska západočeských spisovatelů |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alena Vávrová (* 24. února 1952 Dolní Žandov) je česká spisovatelka, zejména poezie. Je dlouholetá organizátorka literárního života v západních Čechách.
Život a dílo
Alena Vávrová žije, pracuje a tvoří ve Františkových Lázních. Vystudovala na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor český jazyk – výtvarná výchova (Mgr.).[zdroj?]
Po účasti ve sborníku Klíčení (1985) vydalo Západočeské nakladatelství v Plzni její knižní prvotinu Druhotina (1986), následovala kniha básní Nahatma vydaná nakladatelstvím Československý spisovatel (1989); autorka za ni získala Cenu Pražské imaginace z Nadace Bohumila Hrabala.{{zdroj?} Ozvou na tento úspěch i na přátelství s B. Hrabalem je sbírka Soukromá Hrabaliana (1998).[1] Ocenil ji Václav Havel, Josef Škvorecký a Zdena Salivarová.[zdroj?]
Podílela se na sbornících Milostné mosty (1992) a Krajina v nás (1993), vydanými plzeňským Střediskem západočeských spisovatelů. Západočeským lázním se věnuje básnická sbírka Mé a Františkovy aneb Z jiného světa (1993).
Dále pak Vávrová vydala ručně šitou bibliofílii Marcikáj aneb Čajovou báseň (1999), kterou do své antologie o čaji PIJU ČAJ, převzal básník Ludvík Kundera (Atlantis 2003 Brno). Oddíl básní Carmina Burana, který autorka publikovala v almanachu ADIEU 2000, je částí obsáhlejší (dosud) rukopisné sbírky Poetické teroristické komando.
Vydala knihu pro rodiče s dětmi Rodinné balení /all inclusiv (2001). Ve stejném roce vyšla kniha básní věnovanou vínu s předmluvou a kolážemi Miroslava Horníčka – Modrý pierot aneb Poháry plné cherubínů (2001). Následovaly troje básnické miniatury, Záložky, které si 2x sama ilustrovala. Dále pak rozsáhlejší kniha Síť plná rybářů, kniha plná smutku a desiluze (2006). Po ní přišla s knihou básní Café Illusion a Žena nesmí maso tygra (2012). Za posledně jmenovanou sbírku byla oceněna poněkud recesní MOBELOVO cenou. Mnohé její verše byly přeloženy do různých evropských jazyků , dokonce do čínštiny a zněly i arabsky. Na vydání ve francouzštině čeká[kdy?] její sbírka veršů o víně Modrý pierot. Vávrová také získala cenu PLŽe (Plzeňský literární život) v roce 2011.
Její verše zněly v rozhlase,[2][3] televizi[4] a v divadle.[zdroj?]
Za sbírku básní Harlekýn na římse byla poctěna Cenou Bohumila Polana (2014).[5]
Alena Vávrová v roce 2015 obnovila Literární Františkovy Lázně, které od roku 2016 do roku 2019 spoluorganizovala jako česko-německý literární festival.[zdroj?]
Autorka je aktivní členkou Střediska západočeských spisovatelů v Plzni, rovněž v PEN klubu Praha.[6]
Reference
- ↑ Lenka Vítová: Středoevropská literární inspirace Hrabalem: (Esterházy, Huelle, Czcibor-Piotrowski, Bielaszewski, Szamburski), IN: Sborník příspěvků z IV. Kongresu světové literárněvědné bohemistiky, Vydal Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., v nakladatelství Filip Tomáš – Akropolis, Edičně připravila Lenka Jungmannová, Praha 2010
- ↑ ŠORFA, Josef. Básnická sbírka Tři čtvrtě na smrt není truchlivé čtení, dává vědět její autorka Alena Vávrová. Český rozhlas Karlovy Vary [online]. 2019-10-25 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
- ↑ HYNČÍKOVÁ, Petra. Pište! Je to ve vás, jako v koze. Radil jí Bohumil Hrabal. Český rozhlas Plzeň [online]. 2014-03-29 [cit. 2019-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Cizí slovo POEZIE [online]. Česká televize [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
- ↑ PECUCH, Martin. Cenu Bohumila Polana získali Alena Vávrová a Milan Čechura [online]. plzen.eu, 2014-11-28 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Členové PEN klubu [online]. penklub.net [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alena Vávrová
