Aleš Bořkovec
| Aleš Bořkovec | |
|---|---|
| Narození | 17. července 1923 Praha |
| Úmrtí | 9. prosince 2013 (ve věku 90 let) Praha |
| Místo pohřbení | Bubenečský hřbitov, Antonína Čermáka |
| Povolání | architekt |
| Zaměstnavatel | Pražský projektový ústav |
| Choť | Hana Bořkovcová |
| Rodiče | Pavel Bořkovec a Olga Bořkovcová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Aleš Bořkovec (17. července 1923 Praha – 9. prosince 2013 Praha) byl český architekt.
Život
Narodil se do rodiny hudebního skladatele a pedagoga Pavla Bořkovce a akademické malířky Olgy Bořkovcové,[1] rozené Zárubová-Pfeffermannová, dcery architekta a politika Josefa Záruby-Pfeffermanna.[2] Vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT, kde poté působil jako asistent. V roce 1946 se oženil s prozaičkou Hanou Bořkovcovou, rozenou Knappovou. Roku 1951 musel z kádrových důvodů ČVUT opustit a nastoupil do Pražského projektového ústavu,[1] kde se setkal s architektem Vladimírem Ježkem mladším.[3] V porevolučním období spolupracoval se svým nejmladším synem, akademickým architektem Michaelem Bořkovcem, v jeho architektonickém ateliéru. Byl signatářem dokumentů Dva tisíce slov a Několik vět.[1]
Dílo
- Sportovní hala Sparta (1961–1965), Praha 6-Bubeneč[4]
- Obchodní centrum Cíl (1967), Praha 10-Záběhlice, Zahradní Město[5]
- Sídliště Novodvorská (1964–1969), Praha 4[3][6]
- Interiér kostela svatého Norberta (1978–1979), Praha 6-Střešovice[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d TŘEŠTÍK, Michael. Kdo je kdo = Who is who: osobnosti české současnosti: 5000 životopisů. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2002. 781 s. ISBN 80-902586-7-0. S. 51.
- ↑ Olga Bořkovcová Zárubová. Informační systém abART [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2025-09-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Sídliště Novodvorská: Architekti [online]. Veronika Bosáková, 2021 [cit. 2022-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-12-06.
- ↑ Sportovní hala Sparta. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-09-03]. Dostupné online.
- ↑ VOLFOVÁ, Kateřina. Záběhlice a Zahradní Město: urbanistický a architektonický vývoj (diplomová práce) [online]. Praha: Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy, 2017 [cit. 2025-09-03]. S. 50. PDF online.
- ↑ LUKEŠ, Zdeněk. Vetřelci a volavky podruhé: kinetické sochy a příběh s dobrým koncem. Lidovky.cz [online]. 2013-12-12 [cit. 2025-09-03]. Dostupné online.
Literatura
- BALAŠ, Petr. Sídliště Novodvorská – architektura a urbanismus. 2012 [cit. 2022-05-11]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Katolická teologická fakulta. Katedra Dějin umění. Vedoucí práce Marcela Hamáčková, Mgr.. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aleš Bořkovec na Wikimedia Commons