Albrechtická vrchovina
| Albrechtická vrchovina | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 679,9 m n. m. (Kančí vrch) |
| Rozloha | 33,38 km² |
| Nadřazená jednotka | Jizerská hornatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Albrechtická vrchovina je geomorfologický okrsek Jizerské hornatiny nacházející se v její západní části. Vrchovina má podobu široké rozvodní hrásťového hřbetu, jenž se směrem k západu snižuje. Celý okrsek zabírá plochu o výměře 33,38 km².[1]
Geologie
Vrchovina je tvořena spodnopaleozoickými či proterozoickými ortorulami, dále granity a rulami. Občas lze nalézt též metadroby, popřípadě sericistické fylity, výjimečně pak miocenní vulkanity. Na širokých plochách ve vrcholových partiích hřbetu v oblasti vymezené Hrádeckou pánví a Frýdlantskou pahorkatinou lze nalézt pozůstatky po snížené holorovině spolu s plochou elevací a suky.[1]
Vrcholy
Nejvyšším bodem je Kančí vrch, dosahující nadmořské výšky 679,9 metru. K dalším významným je možné přiřadit Pšeničkův kopec (463 m n. m.), Kameniště (608 m n. m.), Lysý vrch (642,8 m n. m.) nebo Výhledy (569,1 m n. m.).[1]
Flora a fauna
Západní část je zalesněna pouze mírně. Východní partie naopak zalesněné jsou. Převládají zde smrčiny s příměsí buku, dubu či modřínu. Zbylá místa vyplňují pole nebo travnaté louky. Za zvěře se zde vyskytují jeleni.[1]
Ochrana přírody
Východní část Albrechtické vrchoviny je součástí Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jizerské hory.[1]
| Geomorfologické členění Jizerských hor | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast | ||
| SMRČSKÁ HORNATINA |
Vysoký jizerský hřbet | Vlašský hřeben (Smrk, 1124 m) Libverdská vrchovina (Měděnec, 777 m)
|
| JIZERSKÁ HORNATINA |
Smědavská hornatina | nečlení se (Jizera, 1122 m)
|
| Soušská hornatina | Střední jizerský hřeben (Věžní skály, 1018 m) Zámecký hřbet (Černý vrch, 1029 m) Milířská vrchovina (Milíře, 1002 m)
| |
| Polednická hornatina | Kristiánovská hornatina (Dlouhá seč, 967 m)
Olivetská hornatina (Olivetská hora, 886 m) | |
| Bedřichovská vrchovina | Antonínovská vrchovina (Mariánská hora, 874 m)
Rudolfovská vrchovina (Maliník, 827 m) | |
| Tanvaldská vrchovina | Desenská vrchovina (Desenský hřeben, 908 m)
Lučanská vrchovina (Špičák, 812 m) Loučenská vrchovina (Dračí vrch, 676 m) | |
| Oldřichovská vrchovina | nečlení se (Špičák, 724 m)
| |
| Černostudnická hornatina | Černostudnický hřbet (Černá studnice, 872 m)
Příchovický hřbet (bezejmenný, 799 m) | |
| Maršovická vrchovina | nečlení se (Maršovický vrch, 743 m)
| |
nečlení se (Kančí vrch, 680 m)
| ||
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Albrechtická vrchovina, s. 57.