Albrecht Libštejnský z Kolovrat
| Albrecht Libštejnský z Kolovrat | |
|---|---|
.jpg) | |
| Nejvyšší kancléř Českého království | |
| Ve funkci: 1503 – 25. květen 1510 | |
| Panovník | Vladislav II. Jagellonský |
| Předchůdce | Jan ze Šelenberka na Kosti |
| Nástupce | Ladislav ze Šternberka na Bechyni |
| Nejvyšší dvorský hofmistr Českého království | |
| Ve funkci: 1496 – 1502 | |
| Panovník | Vladislav II. Jagellonský |
| Karlštejnský purkrabí za panský stav | |
| Ve funkci: 1496 – 1497 | |
| Panovník | Vladislav II. Jagellonský |
| Předchůdce | Beneš z Veitmile |
| Nástupce | Zdeněk Lev z Rožmitálu |
| Narození | 1463 |
| Úmrtí | 15. května 1510 (ve věku 46–47 let) nebo 25. května 1510 (ve věku 46–47 let) |
| Místo pohřbení | Klášter Altzella |
| Choť | Anna Valdštejnská z Kovaně |
| Rodiče | Hanuš II. z Kolowrat († 1483) a Kateřina ze Šternberka († 1465) |
| Děti | Dorota Bezdružická z Kolovrat |
| Příbuzní | Bernard z Valdštejna (nevlastní syn)[1] Jan z Valdštejna (nevlastní syn)[1] Otakar Holický ze Šternberka[2] (vnuk) |
| Profese | politik |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Albrecht II. z Kolowrat a na Libštejně (1463 – 25. květen 1510) byl český šlechtic, příslušník libštejnské větve šlechtického rodu Kolowratů. Byl politikem, působil jako karlštejnský purkrabí, královský rádce, královský hofmistr a nejvyšší kancléř Českého království.
Život
Narodil se jako jediný syn kanovníka Hanuše II. z Kolovrat († 1483) a jeho manželky Kateřiny ze Šternberka († 1465).
Kariéra
Jeho kariéra prudce stoupala, byl rádcem krále Vladislava Jagellonského, karlštejnským purkrabím (1496–1497) a královským hofmistrem (1496–1502).[3] Vrcholu své kariéry dosáhl v letech 1503–1510, kdy zastával úřad nejvyššího kancléře Českého království. Byl oddaným úředníkem krále, a proto měl málo přátel, a to i v rodině.
V roce 1504 se pokusil upevnit vztahy mezi českým královstvím a slezskými stavy. Za to získal velký vliv na krále Vladislava II. Jagellonského, který ho považoval za de facto svého zástupce v zemi. Tím a svým chováním vzbudil Albrecht II. odpor ostatních vysokých zemských a dvorských úředníků. Proto začal spolupracovat s královskými městy, která soupeřila s panstvem o hospodářská práva, aby zvýšil svůj politický vliv. V roce 1507 dokonce s městy uzavřel úmluvu o vzájemné pomoci.
V roce 1505 podepsal úmluvu panských rodů proti Jednotě bratrské. Tento bojovný svazek uzavřeli také Petr z Rožmberka, Jindřich IV. z Hradce, Zdeněk Lev z Rožmitálu, Petr ze Šternberka, Jan ze Švamberka a na Strakonicích, Jan z Kolowrat a na Mašťově, Jan z Kolowrat a na Novém Hradě, Jindřich z Kolowrat, Jiří z Kolowrat, Mikuláš z Kolowrat a řada představitelů dalších významných rodů. Jako nejvyšší kancléř se tak postavil proti Jednotě bratrské a všem nábožensky radikálním živlům, protože jeho cílem bylo dosáhnout sblížení utrakvistů s katolíky.
Byla to doba téměř bezvládí, kdy král sídlil v Budíně a šlechta soupeřila o moc s městy v zemi dopouštěla se i loupeží. Odpor nepřátel vyvrcholil roku 1508 jeho pádem. Na svatojakubském sněmu pak bylo rozhodnuto o přenesení jeho pravomocí na Zdeňka Lva z Rožmitálu – mocného šlechtice s velkými ambicemi. Král mu ale zachoval svou přízeň a v roce 1509 mu daroval panství a hrad Bělá, které zkonfiskoval rodu Gutštejnů za činy, jejichž se dopustili proti jeho majestátu. V roce 1510 ho znovu jmenoval kancléřem království. V témže roce však Albrecht bez dědiců zemřel.
Majetek
Byl velmi obratný a podařilo se mu zvětšit rodový majetek. Za svého života se Albrecht II. domohl značného majetku. Patřily mu například statky Libštejn, Perštejn, Mělník, Kladruby a Krupka. Panství Lovosice vlastnil společně s klášterem Altzella u Drážďan (zde byl také pohřben). Protože z jeho manželství s Annou se narodila pouze dcera, odkázal svůj majetek nevlastním synům Bernardovi a Janovi z Valdštejna.
Manželství
Albrecht Libštejnský se oženil s Annou z Kovárně († po roce 1513), vdovou po Hynkovi (Ignáci) z Valdštejna († 1479/1482) a z jejich manželství se narodila dcera Dorota Bezdružická z Kolovrat[4], která se provdala za Oldřicha Holického ze Šternberka.
Odkazy
Reference
- ↑ a b August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl třináctý. Praha: F. Šimáček, knihtiskárna a nakladatelstvo. 1905.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (147–1526). Díl 1. Hospodářská základna a královská moc. Praha: Academia, 1992. 344 s. ISBN 80-200-0300-2. S. 322.
- ↑ Dorota Bezdruzicka z Kolovrat: Genealogics. www.genealogics.org [online]. [cit. 2025-09-02]. Dostupné online.
Literatura
- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Knižní klub, 2016. 151 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 25–26.
