Albrecht Braniborsko-Ansbašský

Albrecht Braniborsko-Ansbašský
Albrecht Braniborsko-Ansbašský
	Na obraze Lucase Cranacha
Narození	17. května 1490; Ansbach
Úmrtí	20. března 1568 (ve věku 77 let); Tapiau
Místo pohřbení	Královecká katedrála
Povolání	spisovatel hymnů
Nábož. vyznání	katolická církev (do 1525); luteránství (od 1525)
Choť	Dorotea Dánská (1526–1547); Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská (1550–1568)
Děti	Anna Žofie Pruská; Albrecht Fridrich Pruský; Kateřina Pruská; Fridrich Albrecht Pruský; Lucie Dorota Pruská; Lucie Pruská; … více na Wikidatech
Rodiče	Fridrich II. Braniborsko-Ansbašský a Žofie Jagellonská
Rod	Hohenzollernové
Příbuzní	Alžběta Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašská, Barbora Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašská, Žofie Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašská, Anna Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašská, Markéta Braniborsko-Ansbašská, Jiří Braniborsko-Ansbašský, Gumpert Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašský, Jan Braniborsko-Ansbašský, Vilém Braniborsko-Ansbašský, Kazimír Braniborsko-Bayreuthský, Jan Albrecht Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašský a Fridrich Braniborsko-Ansbašský (sourozenci); Kazimír IV. Jagellonský (dědeček z matčiny strany); Jan I. Saský (strýc); Zikmund I. Starý (strýc); Dorotea Braniborská (teta); Jan VII. Meklenburský a Zikmund August Meklenburský (vnoučata)
Funkce	velmistr Řádu německých rytířů (1511–1525); pruský vévoda (1525–1568)
Znak
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrecht Braniborsko-Ansbašský (16. května 1490 – 20. března 1568) byl posledním velmistrem řádu německých rytířů v Prusku a prvním světským pruským knížetem. Pocházel z braniborsko-ansbašské větve rodu Hohenzollernů.

Původ

Albrecht pocházel z franské větve německé knížecí rodiny Hohenzollernů. Jeho otcem byl braniborsko-ansbašský markrabí Fridrich IV., matka Žofie Jagellonská byla dcerou polského krále a litevského velkoknížete Kazimíra IV. Jagellonského.

Velmistr řádu německých rytířů

Albrecht jako velmistr na obraze z roku 1522

Koncem roku 1510 byl mladý Albrecht zvolen velmistrem řádu německých rytířů v Prusku. O dva roky později byl slavnostně uveden do Královce. Důvodem jeho volby byly příbuzenské vazby na polského krále Zikmunda I. Starého, který byl jeho strýcem. Mezi křižáky a krakovským dvorem tehdy panovaly od uzavření druhého toruňského míru v roce 1466 velmi napjaté vztahy a představitelé řádu se domnívali, že by tak mohli přispět k jejich vylepšení. To se však ukázalo být velkým omylem, neboť ani vztahy mezi Hohenzollerny a jejich polskými příbuznými nebyly dobré.

Albrecht se jako velmistr bezúspěšně snažil o mírové narovnání mezi řádem a polským králem. Ani válka, které probíhala v letech 1519–1521, nedopadla pro řád dobře. Albrecht za účelem vyhledání spojenců navštívil roku 1522 norimberský sněm, tam se mimo jiné setkal s reformátorem Osiandrem a poprvé se doslechl o myšlenkách reformace. Nakonec kritickou situaci vyřešil svérázným způsobem. Vyslyšel rad Martina Luthera, které mu osobně předal ve Wittenbergu, a roku 1525 přijal luteránskou reformaci, sekularizoval majetek řádu a stal se pruským vévodou. V této funkci složil lenní hold polskému králi. Napřed musel ještě obelstít papeže Hadriána VI., kterému namluvil, že hodlá provést pouze nutné reformy řádu a stíhat ty řádové rytíře, kteří již přijali luteránství. Tím se vyhnul podezření ze strany nejvyšších církevních kruhů a řádový stát změnil na dědičné světské vévodství a ryze protestantský stát, který se stal lénem Polského království. Také se roku 1526 oženil s dánskou princeznou, což předtím nebylo ve funkci představitele řádu možné.

Mimo jiné založil známou Královeckou univerzitu, druhou protestantskou univerzitu světa.

Manželství a potomci

Albrecht Hohenzollernský byl dvakrát ženat.

Poprvé se oženil roku 1526 s dánskou princeznou Dorotheou (1504–1547), dcerou krále Frederika I. Z manželství vzešlo šest potomků – čtyři dcery a dva synové; vyjma první dcery však všechny děti zemřely v útlém věku, některé již hned po narození.

Anna Žofie (11. června 1527 – 6. února 1591)

⚭ 1555 vévoda Jan Albrecht I. Meklenburský (1525–1576)

Kateřina (*/† 24. února 1528)
Friedrich Albrecht (5. prosince 1529 – 1. ledna 1530)
Lucie Dorotea (8. dubna 1531 – 1. února 1532)
Lucie (únor 1537 – květen 1539)
Albrecht (*/† březen 1539)

Po Doroteině smrti v roce 1547 si vzal Annu Marii Brunšvickou (1532–1568), dceru brunšvicko-lüneburského vévody Erika I. Ve druhém manželství se roku 1553 narodil jeho syn a nástupce Albrecht Fridrich.