Adolf Schart

Adolf Schart
Jiná jménaAdolf Šart (mladší)
Narození2. června 1889
Kopidlno; Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. června 1942 (ve věku 53 let)
Praha, Kobyliská střelnice; Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěStará Huť u Dobříše
Vzdělánístrojní inženýr
Alma materVyšší průmyslová škola strojírenská v Praze.
Povolánítechnický úředník
Aktivní roky1932–1942
Zaměstnavatelželezárny ve Staré Huti u Dobříše
Domovské městoDobříš
TitulIng.
Politická stranaČeská strana národně sociální
Choť
  • Marie Pecháková (zemřela před r. 1919)
  • Otilie Schartová (1899–1942)
Dětidcera: Dagmar Schartová (1920–1942)
Rodiče
  • otec: Adolf Šart (starší)
  • matka: Josefa Lora
Příbuznísourozenci: Jindřich Šart + 5 dalších
Funkcestarosta (1932–1942)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Schart, křtěný jako Adolf Šart (2. června 1889 Kopidlno[1][p. 1] – 25. června 1942[7] Praha, Kobyliská střelnice), byl za protektorátu technickým úředníkem v železárnách ve Staré Huti a současně vykonával funkci starosty města Dobříš a funkcionáře místního Sokola. Po smrti Reinharda Heydricha byl zatčen a spolu se svojí druhou manželkou Otilií a dcerou Dagmar byla celá rodina Schartových za druhé heydrichiády odsouzena k trestu smrti a popravena.

Život

Rodina, studia a první světová válka

Adolf Schart se narodil 2. června 1889 v Kopidlně číslo 91 v okrese Jičín[6] a byl pokřtěn pod jménem Adolf Šart. Jeho otcem byl Adolf Šart (starší) strojník na dráze v Kopidlně č. 91, (syn Josefa Šarta mistra truhlářského ze Staré Hutě č. 38 okres Příbram a matky Marie rodem Hejnicovy z Dobříše č. 85 okres Dobříš). Jeho matkou byla Josefa dcera Josefa Lora mlynáře z Mirošova č. 69 a matky Marie rodem Hojerovy z Mirošova č. 4 okres Rokycany. Adolf Šart (* 2. června 1889) byl dvakrát ženat: dne 24. listopadu 1915 uzavřel sňatek s Marií Pechákovou z Bubenči (asi Lhota Bubeneč); podruhé pak byl oddán již jako vdovec dne 20. ledna 1919 s Otilií Heinzovou z Dobříše.[8]

Po roce 1901 se rodina Schartových přestěhovala do Prahy.[9] Po absolvatoriu Vyšší průmyslové školy strojírenské v Praze nastoupil Adolf jako strojní inženýr[10] na místo technického úředníka do železáren ve Staré Huti u Dobříše.[6][9] Tady žil a pracoval jeho dědeček (truhlářský mistr).[9] Během první světové války byl na výrobu v podniku uvalen vojenský dohled, neboť továrna dodávala svoje produkty pro rakousko–uherskou armádu.[9] To byl také důvod, proč Adolf Schart nebyl povolán do armády, neboť jako inženýr ve strojírně byl za války Rakousko-Uhersku prospěšnější.[9] V roce 1919 se Adolf oženil.[9] Jeho druhou manželkou se stala Otilie Heinzová (* 1899) – dcera hoteliéra Heinze.[9][p. 2]

Mezi dvěma válkami

V roce 1920 se manželům Shartovým narodila dcera Dagmar (* 1920).[9][p. 3] V železárnách pracoval Adolf i po skončení první světové války a to až do roku 1922, kdy svoje místo opustil.[9] Důvodem jeho odchodu z železáren byla neshoda s vedením závodu ohledně technické modernizace provozu, kterou jako inženýr navrhoval (leč neprosadil).[10] (Kromě modernizace se pokoušel také zlepšovat pracovní podmínky dělníků a řešit jejich sociální těžkosti a také prosazoval zvyšování jejich mezd.[9]) Po odchodu ze železáren zaměstnal Adolfa jeho tchán Heinz ve svém dobříšském hotelu „Na Knížecí“.[9][p. 4]

Adolf se angažoval ve veřejných funkcích: byl členem městského zastupitelstva, členem Okrašlovacího spolku města Dobříš,[9] byl činný v Sokole a ve straně Českých socialistů.[10][9] V roce 1932 jej zvolili do funkce starosty města Dobříš[9] a tuto funkci vykonával až do roku 1942.[10] Byl znám svým silným sociálním cítěním,[14] pomáhal organizovat různé sbírky určené pro nezaměstnané a na podporu nízkopříjmových rodin.[10] V době postupného zlepšování hospodářských poměrů ale nastaly problémy s nastupujícím nacismem v Německu. Na žádost spisovatele Karla Čapka přislíbil vydání domovského práva v Dobříši německým antifašistům. V době ohrožení Československa (rok 1938) vystupoval Adolf veřejně na obranu republiky.[10][9]

Protektorát

V době Protektorátu Čechy a Morava odmítl (ve funkci starosty Dobříše) splnit příkaz německých úředníků aby přejmenoval ulice ve městě německými názvy s odůvodněním, že na takovouto rozsáhlou akci nemá v městské pokladně dostatečné finanční prostředky.[6]

Po útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha (27. května 1942) a jeho úmrtí (4. června 1942 v ranních hodinách v nemocnici Na Bulovce) rozjely německé bezpečnostní složky pátrací akce a razie po celém území protektorátu s cílem dopadnout strůjce atentátu. V den Heydrichovy smrti (4. června 1942) byla v Dobříši právě dokončena instalace městského rozhlasu po drátě.[9] Toho dne ovšem přijelo do Dobříše gestapo, které si v místní škole zřídilo místo velení.[9] Jako první akci provedli zástupci německé policie návštěvu radnice na náměstí (tehdejší adresa Dobříš číslo popisné 230). Nejvyšší představitel města Adolf Schart byl pak donucen promluvit do místního rozhlasu. Pod nátlakem okolností musel starosta přikázat všem dobříšským občanům, aby zůstali ve svých domovech (či se tam promptně vrátili) a ti, kdož v Dobříši nebydleli se museli neprodleně shromáždit v místní sokolovně.[6] Tím se gestapu vytvořily podmínky pro provádění razií v domech a bytech dobříšských občanů. Němci při těchto domovních prohlídkách hledali hlavně zbraně, pátrali po ilegálně ubytovávaných osobách nebo se snažili získat indicie o schvalování atentátu na Heydricha.[9] Po skončení této místní rozhlasové relace byl starosta v policejním autě dovezen do jeho domu (číslo popisné 490, na křižovatce Příbramské a Průšovy ulice), odkud jej spoutaného naložili do služebního vozu.[9]

To vše se ovšem odehrálo poté, co gestapo velmi pečlivě prohledalo zahradu kolem starostova domu ale nic podezřelého nebylo nalezeno. Nakonec byla údajně v komíně domu, kde starosta bydlel, nalezena lovecká puška.[p. 5] Tento pozitivní nález jako záminka k zatčení Adolfa Scharta zřejmě postačoval. Zadržený starosta byl odvezen do Prahy, kam se celý oddíl po poledni z Dobříše také přesunul.[9]

Adolfova manželka Otilie se měla na příkaz velení policie dostavit na druhý den do Prahy na velitelství gestapa. Přijela tam se svršky pro svého manžela,[9] ale tam byla zatčena a musela napsat dceři Dagmar do Paříže dopis s urgentní prosbou o návrat zdůvodněný smyšlenkou o náhlé otcově vážné nemoci. Po návratu z ciziny byla Dagmar také zatčena gestapem.[6] Všichni tři členové rodiny byli odsouzeni německým stanným soudem k trestu smrti a popraveni zastřelením ve čtvrtek 25. června 1942 na střelnici v Kobylisích v Praze.[6][10][9]

Připomínky

  • Pravidelně jedenkrát za rok si vedení a občané města Dobříš připomínají (kolem data 25. června) svého starostu Adolfa Scharta na pietním shromáždění.[15][16]
  • Na hřbitově v Dobříši se nachází rodinný hrob (žulová obruba a náhrobek s deskou a nápisem: RODINA / SCHARTOVA / BĚHOUNKOVA).[3][17]
  • Rodinu Adolfa Scharta připomíná pamětní deska z černého leštěného kamene umístěná na zdi radnice v Dobříši. Na desce je nápis: NA PAMĚŤ UMUČENÉ / RODINY AD. SCHARTA / VĚNUJE / Č.O.L. JEDNOTA DOBŘÍŠ. // TAKÉ Z VAŠÍ KRVE / VZEŠLA SVOBODA VLASTI.[4][18]
  • Jména všech tří členů rodiny (SCHART ADOLF / SCHARTOVÁ OTILIE / SCHARTOVÁ DAGM.) jsou uvedena na pomníku věnovaném obětem druhé světové války v Dobříši. Pomník se nachází v parku naproti Sokolovně (na adrese: Mírové náměstí 77, 263 01 Dobříš) a zároveň naproti historické budově, kde sídlí dobříšská radnice (na adrese: Mírové náměstí 119, 263 01 Dobříš). Pomník je zhotoven ze žulových kamenů a je opatřen pamětní deskou z leštěného kamene, která obsahuje soupis jmen a ve své horní části nápis „Památce obětí fašistické okupace 1939-1945“, zatímco ve své dolní části je pak nápis „Chraňte zač jsme bojovali“.[19][20][21][19]
  • Pomník obětem II. světové války v Dobříši
  • Celkový pohled na pomník
    Celkový pohled na pomník
  • Pohled na desku se jmény na pomníku
    Pohled na desku se jmény na pomníku
  • Detail části desky se jmény členů rodiny Schartových
    Detail části desky se jmény členů rodiny Schartových
  • Jména všech tří členů rodiny (Adolf Schart 53 / Otilie Schartová 43 / Dagmar Schartová 22) jsou uvedena na bronzové desce se jmény popravených dne 25. června 1942. Deska je součástí národního památníku Kobyliská střelnice v Praze 8.[22]
  • Mrtvá těla osob zastřelených během německé okupace Čech, Moravy a Slezska na Kobyliské střelnici v Praze 8 byla převážena do Strašnického krematoria, kde byla zpopelňována. Popel byl bez jakékoliv evidence a piety vysypáván na kompost. Po druhé světové válce byla nalezena částečná ilegálně pořízená dokumentace těchto osob a jejich popel byl převezen na pietní místo, kde bylo (uvnitř areálu krematoria) zřízeno Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje.[23]

Galerie

  • Záznam v matrice pokřtěných (křtící knize) města Kopidlna: Šart Adolf (* 2. června 1889 Kopidlno)[1]
    Záznam v matrice pokřtěných (křtící knize) města Kopidlna: Šart Adolf (* 2. června 1889 Kopidlno)[1]
  • Úplný zápis v matrice pokřtěných (křtící knize) města Kopidlna, datum 2. června 1889: Šart Adolf[8]
    Úplný zápis v matrice pokřtěných (křtící knize) města Kopidlna, datum 2. června 1889: Šart Adolf[8]
  • Druhá Adolfova manželka Otilie Schartová (1899–1942)
    Druhá Adolfova manželka Otilie Schartová (1899–1942)
  • Dcera Dagmar Schartová (1920–1942)
    Dcera Dagmar Schartová (1920–1942)
  • Hotel Na Knížecí (foto rok 1935), kde Adolfa Scharta zaměstnal jeho tchán Heinz po roce 1922
    Hotel Na Knížecí (foto rok 1935), kde Adolfa Scharta zaměstnal jeho tchán Heinz po roce 1922
  • Adolf Schart (1899–1942)
    Adolf Schart (1899–1942)
  • Rodinná fotografie Schartových (zleva: Otilie, Dagmar, Adolf)
    Rodinná fotografie Schartových (zleva: Otilie, Dagmar, Adolf)
  • Pamětní deska rodiny Schartovy v Dobříši
    Pamětní deska rodiny Schartovy v Dobříši
  • Deska se jmény popravených na Kobyliské střelnici v Praze dne 25. června 1942
    Deska se jmény popravených na Kobyliské střelnici v Praze dne 25. června 1942
  • Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje v areálu Krematoria Strašnice
    Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje v areálu Krematoria Strašnice

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Podle údajů v Centrální evidenci válečných hrobů[2] (vedené Ministerstvem obrany ČR) se Adolf Schart narodil 2. června 1899 a zemřel 26. května 1942, bylo by mu 42 let v době smrti[2] (rozpor se záznamem na Kobyliské střelnici v Praze, kde je uveden věk 53 let). Prameny[3][4] uvádějí datum narození 2. června 1899, ale pramen[5] i pramen [6] shodně udávají datum narození 2. června 1889. Správné datum narození (2. června 1889) je uvedeno v Matrice pokřtěných (křticí kniha) města Kopidlna, viz zdroj.[1]
  2. ↑ Otilie Josefa Schartová (někdy uváděna jako Otýlie) rozená Heinzová (* 22. ledna 1899, Dobříš, číslo popisné 37 – † 25. června 1942, Praha VIII - Kobylisy, střelnice)[11][5][4][3] byla dcerou hoteliéra Heinze. Manželka Adolfa Scharta.[6] Matka Dagmar Schartové (1920–1942). Na základě rozsudku stanného soudu byla popravena zastřelením na Kobyliské střelnici v Praze.
  3. ↑ Dagmar Schartová (* 20. ledna 1920 nebo 28. ledna 1920 Stará Huť u Dobříše číslo popisné 125 – 25. června 1942, Praha Kobyliská střelnice)[5][3][4] byla dcerou Otilie Schartové (1899–1942) a Adolfa Scharta. V době, kdy byl Adolf Schart zaměstnán v železárnách, bydlela rodina Schartových ve Staré Huti čp. 125 tam, kde se dnes (rok 2025) nachází Památník Karla Čapka.[6] V době Protektorátu Čechy a Morava studovala Dagmara ve Francii. V roce 1942 ji její matka Otýlie na příkaz gestapa povolala zpět do protektorátu. Po návratu byla Dagmar zatčena, odsouzena rozsudkem stanného práva k trestu smrti a popravena zastřelením na Kobyliské střelnici v Praze.[6]
  4. ↑ Historie místa, kde stával hotel „Na Knížecí“ se začala odvíjet kolem roku 1773, kdy Anna Marie Svobodová zakoupila zde se nacházející dvůr, který byl ale ve značně špatném stavu. Nechala zbourat stávající budovy a dala vystavět na jejich místě nový objekt. Budovu pak kolem roku 1785 prodala dobříšskému panství a nedlouho poté zde byl zřízen panský hotel pojmenovaný Na Knížecí. K přízemní budově hotelu bylo v roce 1835 přistavěno patro. V roce 1835 byla v objektu umístěna 1. poštovní stanice. Její úřadovna sídlila v přízemí a dovoz zásilek zajišťovaly dvě dostavníkové společnosti. Antonín Heinz byl v objektu nájemníkem a provozovatelem hostince a jako zaměstnanec jedné z těchto dostavníkových společností musel zajišťovat ustájení a krmení tří párů koní. V polovině 19. století postupně vytláčela železnice dostavníky, ale Antonín Heinz i přesto udržoval ještě nějaký čas dostavníkové spoje na trase Praha – Dobříš – Příbram. S rodinou Heinzů byl tak hotel spjat od roku 1837, kdy zde začal hospdařit František Heinz (syn Antonína Heinze). Malý hotel venkovského typu Na Knížecí číslo popisné 78 se mu podařilo proměnit na známé místo, kde se zastavovali všichni ti, kdo se v Dobříši objevili. Rodina Heinzů provozovala hotel i na přelomu 19. a 20. století, v hotelu sídlily různé dobříšské spolky, konaly se zde plesy, divadelní ochotnická představení, osvětové přednášky jakož i zábavy různého typu – hotel byl v té době kulturním střediskem Dobříše. Později v roce 1917 se František Heinz přestěhoval do svého dobříšského domu číslo popisné 37 (tam provozoval Hotel Heinz). V budově hotelu Na Knížecí pak sídlily místní spolky. Sociálně demokratická strana dělnická v Dobříši si v roce 1919 pronajala celou budovu a na její střechu byl dán plechový nápis Lidový dům (místní pak objektu říkali „Liďák“). Ke svému „hotelovému“ účelu se objekt začal používat opět v roce 1925 v souvislosti s rozšiřující se autobusovou dopravou, kdy se zde (přímo u autobusové zastávky) ubytovávali cestující na trase Praha–Příbram. Plechový nápis Lidový dům byl ze střechy odstraněn a nad průčelím domu přibyl nápis Hotel Na Knížecí. Jako ubytovna uprchlíku ze Sudet sloužil hotel v roce 1938. Po skončení druhé světové války ale hotel již nebyl schopen navázat na svoji prvorepublikovou prosperitu a postupně upadal. V 50. letech 20. století se zde nacházela autobusová čekárna a holičství, v místnostech v prvním patře byla klubovna Svazarmu a klubovna Pionýrské organizace. (Obě klubovny vznikly přestavbou hostinských pokojů). V 60. letech 20. století v objektu sídlily kanceláře ČSAD, řeznictví i opravna motocyklů. V roce 1964 byl objekt demolován. Nový moderní hotel na jeho místě ovšem nevznikl. Nyní (rok 2025) se v místě bývalého hotelu Na Knížecí v Dobříši nachází městský park s památníkem obětí II. světové války (a památníkem obětí I. světové války).[12][13]
  5. ↑ Pramen[9] tvrdí, že u starosty byl nalezen znehodnocený revolver, který dostal darem od prezidenta T. G. Masaryka.

Reference

  1. ↑ a b c Šart Adolf (* 2. června 1889 Kopidlno) [online]. Matrika pokřtěných (křticí kniha) města Kopidlna a Ledkova od roku 1879; abecední seznam, (písmena S, Š), strana 340, první řádek nahoře, 1889 [cit. 2025-04-02]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové; Sbírka matrik Východočeského kraje (NAD 190); signatura 76-3389 (pořadové číslo 4788); sign. pův. XXXIV.; ukl. j. 4465; matrika N, index N, Kopidlno (od 9.1879), Ledkov (12.1879-6.1895). Dostupné online. 
  2. ↑ a b Adolf Schart [online]. Ministerstvo obrany České republiky [cit. 2025-02-12]. Kapitola Detaily pohřbené osoby. Narozen2.6.1899, Kopidlně; Zemřel25.6.1942, Praha-Kobylisy. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d LANZENDORF, Marek. Hrob rodina Schartova [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2022-09-19 [cit. 2025-03-30]. Umístění: Dobříš, Pod Hřbitovem, hřbitov; (Souřadnice: N49°47'1.93 E14°11'8.74); Centrální evidence válečných hrobů (CEVH MO ČR CZE 2107-39351). Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d ŠTRUPL, Vladimír; ŠTRUPLOVÁ, Diana. Pamětní deska rodina Schartova [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2014-07-19 [cit. 2025-03-30]. Umístění: Dobříš, Mírové náměstí 119, ve dvoře městského úřadu (Souřadnice: N49°46'52.82 E14°10'16.32); Centrální evidence válečných hrobů CZE-2107-26771;. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Databáze zemřelých obyvatel protektorátu na území protektorátu souvislosti s okupací [online]. Středisko společenských činností Akademie věd ČR [cit. 2025-03-30]. Základní informace o členech rodiny Schartových. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j KLIKA, Jiří; PRŮŠA, Oldřich. Heydrichiáda na Dobříši – 77 let [online]. Dobříšské listy, 2019-06-06 [cit. 2025-03-30]. Ing. Adolf Schart vykonával v letech 1932 až 1942 funkci starosty Dobříše. Dostupné online. 
  7. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z20, s. 95
  8. ↑ a b Matrika pokřtěných (křtící kniha) města Kopidlna a Ledkova od roku 1879; strana 162, datum 2. června 1889, poslední zápis na stránce (Šart Adolf) [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové; Sbírka matrik Východočeského kraje (NAD 190); signatura 76-3389 (pořadové č. 4788); sign. pův. XXXIV.; ukl. j. 4465; matrika N, index N, Kopidlno (od 9.1879), Ledkov (12.1879-6.1895), 1889-06-02 [cit. 2025-04-02]. Státní oblastní archiv (SOA) v Zámrsku; Sbírka matrik Východočeského kraje; Farní úřad římskokatolické církve Kopidlno okres Jičín; signatura 76–3389; matrika N index N; 1879–1895; územní rozsah Kopidlno (IX/1879), Ledkov (XII/1879–VI/1895); 25,5 x 40 cm, vazba polokožená; 341 fol., čeština; CZ–215000010–190–p076–03389. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w KADLEC, Petr. Stále živý odkaz starosty Adolfa Scharta (* 2. června 1899 v Kopidlně) [online]. Dobříšské listy, 2022-05-30 [cit. 2025-03-31]. Petr Kadlec - předseda Okrašlovacího spolku města Dobříše. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f g Adolf Schart (* 2. června 1899 Kopidlno – 26. června 1942 Praha) – strojní inženýr a starosta Dobříše [online]. Středočeská knihovna v Kladně [cit. 2025-03-31]. Krátký a stručný životopis. Dostupné online. 
  11. ↑ Otilie Josefa Schartová rozená Heinzová (* 22. ledna 1899, Dobříš – † 25. června 1942, Praha VIII - Kobylisy, střelnice) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz) [cit. 2025-03-30]. Dobříš - kenotaf CZE-2107-39351; bydliště: Dobříš 37; povolání: v domácnosti. Dostupné online. 
  12. ↑ Informační deska s česky psaným textem umístěná poblíž pomníku věnovaného obětem II. světové války v Dobříši na Mírovém náměstí. Na informační ceduli je popsána historie dobříšského objektu – domu v němž se nacházel hotel „Na Knížecí“
  13. ↑ 10) Hotel Na Knížecí [online]. Město Dobříš, 2023-10-18 [cit. 2025-04-13]. Dostupné online. 
  14. ↑ SPÁČILOVÁ, Šárka. Pohlednice z minulosti: Významní starostové Dobříše [online]. Příbramský deník, 2019-12-08 [cit. 2025-03-31]. Starostou byl mezi lety 1932 a 1942; vlastenec se silným sociálním cítěním. V čase německého nacismu vzdoroval okupační moci, pomáhalp ronásledovaným spisovatelům Thomasu Mannovi a Lionu Feuchtwangerovi.. Dostupné online. 
  15. ↑ Vzpomínka na starostu A.Scharta [online]. Město Dobříš, 2024-06-21 [cit. 2025-03-31]. Adolf Schart (1899-1942) byl aktivním členem Sokola i Okrašlovacího spolku. Funkci starosty zastával 10 let, od roku 1932.. Dostupné online. 
  16. ↑ Vzpomínka na starostu Adolfa Scharta [online]. Město Dobříš, 2023-06-15 [cit. 2025-03-31]. Adolf Schart (1899-1942) byl aktivním členem Sokola i Okrašlovacího spolku. Funkci starosty zastával 10 let, od roku 1932.. Dostupné online. 
  17. ↑ Středočeský, Dobříš, Dobříš - číslo VH: CZE2107-39352 (žulová obruba a žulový náhrobek s deskou a jménem) [online]. evidence válecnych hrobu [cit. 2025-03-30]. GPS souřadnice lokality: 49°46'58.08"N 14°10'59.25"E. Dostupné online. 
  18. ↑ Středočeský, Dobříš, Dobříš - číslo VH: CZE2107-26771 [online]. Evidence válečných hrobů [cit. 2025-03-30]. GPS souřadnice lokality: 49°46'53.57"N 14°10'17.09"E. Dostupné online. 
  19. ↑ a b Pomník obětem 2. světové války (Dobříš) [online]. Mapy cz [cit. 2025-04-13]. GPS souřadnice: 49.7819925N, 14.1706256E. Dostupné online. 
  20. ↑ Středočeský, Dobříš, Dobříš - číslo VH: CZE2107-26800 [online]. Evidence válečných hrobů [cit. 2025-03-30]. GPS souřadnice lokality: 49°46'55.55"N 14°10'13.34"E. Dostupné online. 
  21. ↑ Pomník obětem 2. světové války [online]. Mapy cz [cit. 2025-03-30]. GPS souřadnice: 49.7819925N, 14.1706256E (49°46'55.173"N, 14°10'14.252"E). Dostupné online. 
  22. ↑ Hlavní město Praha, Praha 8, Praha 8 - číslo VH: CZE0008-36562 [online]. Evidence válečných hrobů [cit. 2025-03-30]. Kobyliská střelnice, Praha 8; GPS souřadnice lokality: 50°07'55.46"N 14°27'48.84"E. Dostupné online. 
  23. ↑ Plastika „Smutné jaro“ od sochaře Josefa Wagnera na památku popravených během nacistické okupace Československa je umístěná v areálu strašnického krematoria v Praze [online]. Evidence válečných hrobů [cit. 2025-03-30]. GPS souřadnice lokality: 50°04'35.60"N 14°29'4.90"E. Dostupné online. 

Literatura

  • KADLEC, Petr, Ještě není konec, bojujeme dál.: vojenské osobnosti dvou světových válek z města Dobříš. Cheb: Svět křídel, 2018, strana 138; ISBN  978-80-7573-040-4.

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Schart na Wikimedia Commons
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.