4. světové skautské jamboree

4. světové skautské jamboree
MístoGödöllő
ZeměMaďarsko
Datum1933
Účast25 792 skautů
Předchozí3. světové skautské jamboree
Následující5. světové skautské jamboree
Některá data mohou pocházet z datové položky.
The Royal Palace of Gödöllő v Maďarsku, v jehož okolí se konalo 4. světové skautské jamboree
Náčelník tábora Jamboree Teleki Pál, Papp Antal a Kisbarnaki Ferenc Farkas na 4. světovém skautském jamboreee v maďarském Gödöllő v roce 1933

4. světové skautské jamboree (maďarsky 4. Cserkész Világdzsembori), setkání skautů z celého světa, hostilo Maďarsko od 2. do 13. srpna 1933. Navštívilo ho 25 792 skautů, zastupujících 46 různých národů a teritorií. Tábořili v okolí královského paláce v Gödöllő, asi 11 mil od hlavního města Budapešti.

Na stejném místě později uspořádala WAGGGS od 25. července do 7. srpna 1939 svůj první Světový tábor, kterého se zúčastnilo asi 5 800 skautek z celého světa.

Průběh

Bylo to druhé a poslední jamboree pro zakladatele skautingu Roberta Baden-Powella. Baden-Powell a maďarská hlava státu, Regent Horthy, uvítali během slavnostního zahájení více než 5000 hostů. Regent Horthy řekl skautům:

Skauti! Přijeli jste do Maďarska ze všech částí světa, abyste svědčili o velkolepé a povznášející síle bratrství reprezentované skautingem. Věřím, že vznešené přátelství mezi vámi se stanou ještě silnějšími prostřednictvím tohoto čtvrtého světového jamboree. Jsem přesvědčen, že jamboree hodně přispěje k podpoře dobré vůle a mírové spolupráce pro všeobecné dobro lidstva. Maďarský národ vám s láskou nabízí tato pole pro vaše táboření. Maďarský národ vás a vašeho vůdce, zakladatele Světového skautského hnutí lorda Badena Powella, vítá. Vítejte všichni! Doufám, že se budete cítit jako doma![1][2]

Náčelníkem tábora na jamboree byl náčelník maďarských skautů, hrabě Pál Teleki, člen International Committee, který v minulosti (1920–1921) byl a později se v roce 1939 ještě jednou stal premiérem Maďarska. Hlavním vedoucím tábora byl Vitez Kisbarnaki Ferenc Farkas, generál štábu maďarské královské armády, který se stal náčelníkem maďarských skautů po smrti Telekia Pála v roce 1941.[3]

Tato událost byla prvním mezinárodním setkáním, kde se prezentovali letečtí skauti Air Scouts, včetně slavných pilotů László Almásyho a Roberta Kronfelda.[4][5] Na jamboree také proběhlo setkání esperantských skautů Skolta Esperanto-Ligo.

Skauti žili celkem v deseti dílčích táborech. Tábořiště obsluhovala vlastní pošta, ambulance, nemocnice, parní železnice a stanice, elektrická místní tramvajová linka se čtyřmi stanicemi,[6] rozhlasová služba, k dispozici bylo 14 km vodovodu s 9 studnami a letecká služba.[7]

Jamboree deník Magyar Cserkész byl tištěn v maďarštině, angličtině, francouzštině a němčině, s příspěvky v dalších jazycích. Každé zahraniční skupině na jamboree byl přidělen „bratranec“ – maďarský skaut, který mluvil příslušným jazykem a sloužil jako překladatel a průvodce.[5] Tito skauti nosili na pravé ruce bílý pruh zobrazující dvě spojené ruce vyšívané v červené barvě. Nad kapsou na košili měli nášivku, na níž uvedli svou jazykovou specialitu, například „Parle Francais“, „Spricht Deutsch“ nebo „Speaks English“.[8]

Oficiální mapa a průvodce po Jamboree v Maďarštině.

Během jamboree navštívilo skauty přibližně 365 000 lidí z mnoha národů,[7] včetně 100 000 z nedalekého města Gödöllő a okolních okresů, kteří hledali autogramy – autografy a měnili oblečení, nášivky a další.[2] Celkové výdaje činily 1 660 000 Pengő (~332 000 amerických dolarů), celkový příjem činil 1 668 000 Pengő (~333 600 amerického dolaru).[7]

Účastnické země

Na jamboree vyslaly své kontingenty následující státy:[9]

Symbol Jamboree

Oficiálním odznakem jamboree byl bílý jelen z maďarské mytologie, národní symbol Maďarska. Během jamboree se skauti dozvěděli od svého maďarského „bratrance“ o významu bílého jelena na své nášivce jamboree a o legendě o Hunorovi a Magorovi.

Baden-Powell také odkazoval na symbol maďarského lidu ve své řeči na rozloučenou adresované shromážděným skautům:

Každý z vás nosí odznak Bílého jelena Maďarska. Chci, abyste si toho odznaku vážili, až odsud odejdete, a zapamatujte si, že stejně jako Zlatý šíp má pro vás své poselství a význam.

Staří maďarští lovci pronásledovali zázračného jelena ne proto, že očekávali, že ho zabijí, ale proto, že je vedl v radosti z pronásledování k novým stezkám a novým dobrodružstvím, a tak k získání štěstí. Můžete na toho Bílého jelena pohlížet jako na čistého ducha skautingu, který se řítí kupředu, neustále vás vede vpřed a vzhůru, abyste přeskakovali obtíže, abyste čelili novým dobrodružstvím ve vašem aktivním prosazování vyšších cílů skautingu – cílů, které vám přinášejí štěstí.

Těmito cíli je konat z celého srdce svou povinnost vůči Bohu, vůči své zemi a vůči svým bližním tím, že budete plnit skautský zákon. Tak budete, každý z vás, pomáhat nastolit Boží království na zemi – vládu pokoje a dobré vůle.

Proto, než vás opustím, položím vám skautům otázku: Uděláte vše, co je ve vašich silách, abyste navázali přátelství s ostatními, a pro mír ve světě?

Ze závěrečné řeči Baden Powella[5][10]

Mezi účastníky patřil i čtrnáctiletý Béla Bánáthy, který se setkal s Baden-Powellem, když si prohlížel kemp. V dospělosti se pak rovněž inspiroval maďarskou legendou, když v roce 1958 zorganizoval program Whitehead Stag Leadership Development (s bílým jelenem ve znaku) v Monterey v Kalifornii. V Monterey se Bánáthy setkal s dalšími třemi muži, kteří se zúčastnili 4. Jamboree: Joseph Szentkirályi (později amerikanizovaný jako Joseph St. Clair) se stal předsedou oddělení maďarského jazyka na Army Language School; Paul Ferenc Suján byl instruktorem na Armádní jazykové škole; a americký skaut F. Maurice Tripp se stal vědcem a členem Národní rady amerických skautů.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 4th World Scout Jamboree na anglické Wikipedii.

  1. ↑ WEST, James E.; HILLCOURT, William; Lew Orans. The Scout Jamboree Book—American Scouts at the 4th World Jamboree. New York and London: G. P. Putnam's Sons, 28 December 1998. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-11.  Archivováno 11. 5. 2008 na Wayback Machine.
  2. ↑ a b Lew Orans. 4th World Jamboree, Gödöllő, Hungary [online]. [cit. 2008-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-06. (anglicky) 
  3. ↑ Lew Orans. Bela's Story: Scouting in Hungary, 1925-1937 [online]. 24 December 1996 [cit. 2008-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-02-2003. (anglicky) 
  4. ↑ PRIBICH, Kurt. Logbuch der Pfadfinderverbände in Österreich. Vienna: Pfadfinder-Gilde-Österreichs, 2004. S. 104. (German) 
  5. ↑ a b c World Organisation of the Scout Movement. World Scout Jamborees History [online]. [cit. 2008-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 6 July 2008. (anglicky) 
  6. ↑ Jamboree 1933 (Encampment Map) [online]. [cit. 2008-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c Komt de Jamboree 1937 In Ons Land?. Het Vaderland: staat-en letterkundig nieuwsblad. 12 October 1935. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-17. (nizozemsky)  Archivováno 17. 7. 2011 na Wayback Machine.
  8. ↑ 4th World Jamboree, Gödöllő, Hungary [online]. [cit. 2008-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-16. (anglicky) 
  9. ↑ Lew Orans. 4th World Jamboree Gödöllõ, Hungary, 1933 [online]. 28 December 1998 [cit. 2008-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-13. (anglicky) 
  10. ↑ Lew Orans. Au Revoir" — Not Goodbye! [online]. 2 October 1998 [cit. 2008-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-20. (anglicky) 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.