2A36 Giacint-B
| 2A36 Giacint-B | |
|---|---|
![]() | |
| Typ | houfnice |
| Místo původu | Sovětský svaz |
| Historie služby | |
| Ve službě | 1975–dosud |
| Války | Libanonská občanská válka Irácko-íránská válka Válka v Zálivu Občanská válka v Iráku Válka na východní Ukrajině Válka v Náhorním Karabachu (2020) |
| Historie výroby | |
| Navrženo | 1968–1975 |
| Výrobce | Uraltransmaš |
| Výroba | 1975–1989 |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 9 760 kg |
| Délka | Transportní: 12,92 m Bojová: 12,30 m |
| Délka hlavně | 7,562 m |
| Obsluha | 8 |
| Ráže | 152,4 mm |
| Náměr | −2° až +57° |
| Odměr | ±35° |
| Kadence | 6 ran za minutu |
| Úsťová rychlost | 560–945 m/s |
| Účinný dostřel | (OFS): 30,5 km (OFARS) 40 km |
2A36 Giacint-B (rusky 2А36 «Гиацинт-Б»; česky hyacint) je sovětská/ruská tažená houfnice ráže 152 mm, která vstoupila do služby v roce 1975. 2A36 je navržena k potlačení a ničení nepřátelské živé síly a vybavení. Je vhodná i k boji proti dělostřeleckým jednotkám protivníka (“counter-battery fire”) a použitelná v různých povětrnostních podmínkách – byla testována při teplotách od −50 °C do 50 °C. Zbraň se používá v Rusku, řadě zemí SNS, Finsku a Iráku. Také ji používala libanonská armáda k palbě do silně opevněného uprchlického tábora Nahr el-Bared během místního konfliktu.[1] Libanon možná některé získal ve velké zásilce zbraní z Iráku krátce před koncem libanonské občanské války.
Design
2A36 je vybavena poloautomatickým závěrem a hydropneumatickým brzdovratným ústrojím uloženým nad hlavní. Horizontální klínový závěr se odsouvá doprava. Horní lafeta děla je umístěna na čtyřkolovém podvozku a je kryta pancéřovým štítem. Hlaveň děla je ráže 152 mm, má délku 49 ráží a je rýhovaná. Délka hlavně (včetně úsťové brzdy) je 8197 mm.
Odkazy
Reference
- ↑ Lebanese Broadcasting Corporation, 2007-06-21, youtube.com
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu 2A36 Giacint-B na Wikimedia Commons
.jpg)