Sedmnáct zastavení jara

Sedmnáct zastavení jara
Původní název	Семнадцать мгновений весны
Žánry	mysteriózní televizní seriál válečný televizní seriál televizní drama špionážní televizní seriál detektivní seriál
Předloha	Sedmnáct zastavení jara
Scénář	Julian Semjonovič Semjonov
Režie	Taťjana Michajlovna Lioznovová
Hrají	Vjačeslav Vasiljevič Tichonov Leonid Sergejevič Broněvoj Jurij Iosifovič Vizbor Michail Arkaďjevič Žarkovskij Jevgenij Borisovič Kuzněcov Vasilij Semjonovič Lanovoj Nikolay Prokopovich Oleg Tabakov Sergey Golovanov Fritz Diez … více na Wikidatech
Země původu	Sovětský svaz Sovětský svaz
Jazyk	ruština
Počet dílů	12
Obvyklá délka	840 min
Produkce a štáb
Producent	Státní komise SSSR pro televizi a rádio
Kamera	Pjotr Jevgeňjevič Katajev
Hudba	Mikael Leonovič Tariverdijev
Produkční společnost	Gorkého filmové studio
Premiérové vysílání
Stanice	Sovětská ústřední televize a První program Centrální televize
Vysíláno	8. července 1973 – 24. srpna 1973
Sedmnáct zastavení jara na ČSFD, Kinoboxu, SZ, IMDb Portál Televize Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sedmnáct zastavení jara (v ruském originále Семнадцать мгновений весны) je sovětský televizní seriál prvně vysílaný v roce 1973. Vznikl na motivy knižní série Juliana Semjonova, která začala vycházet v roce 1970.

Seriál pojednává o tajném agentovi sovětské zpravodajské služby Maximu Isajevovi, který jakožto Otto von Stierlitz pracoval za druhé světové války v nacistickém Německu. Seriál má, navzdory názvu, dvanáct dílů, vysílány byly od 11. do 24. srpna 1973. Režírovala ho Taťjana Lioznova a hlavní roli hrál Vjačeslav Tichonov. Semjonovovy knihy i seriál byly inspirovány skutečnými událostmi. Všechny postavy, s nimiž Stierlitz v seriálu přijde do styku, byly reálnými historickými osobnostmi, Hitlera ztvárnil Fritz Diez.^[1]

Předobrazem hlavní postavy seriálu i Semjonovových knih byl Anatolij Gurevič, sovětský agent, člen proslulé „Rudé kapely“, tedy špionážní sítě KGB působící během druhé světové války v Belgii, Francii, Nizozemsku a Německu. Gurevič se po válce stal obětí stalinských represí, byl odsouzen k 20 letům, za údajnou vlastizradu. Rehabilitován byl roku 1991.^[2]

Roku 2009 byl seriál kolorován a takto nově uveden na obrazovky, což vzbudilo kontroverze.^[2]

Hlavní hrdina příběhu, plukovník Maxim Isajev, je v populární a filmové literatuře běžně zmiňován jako „tajný agent KGB“. V samotném seriálu se taková explicitní formulace ale neobjevuje. Navíc je to údaj historicky zcestný. Výbor státní bezpečnosti (KGB) vznikl teprve v roce 1954.