130mm polní kanón M1954 (M-46)

130mm polní kanón M1954 (M-46)
Typ	Polní kanón
Místo původu	Sovětský svaz
Historie služby
Ve službě	1951 – dosud
Války	Válka ve Vietnamu[1] Jihoafrická pohraniční válka Šestidenní válka[2] Jomkipurská válka Občanská válka v Angole Ugandsko-tanzanská válka Irácko-íránská válka První válka o Náhorní Karabach Válka v Jugoslávii Občanská válka v Sýrii Občanská válka v Jemenu Válka v Náhorním Karabachu (2020) Válka v Tigraji
Historie výroby
Navrženo	1946–1950
Výrobce	Motovilicha
Výroba	1951–1971
Základní údaje
Hmotnost	7,7 t
Délka	11,73 m
Délka hlavně	7,15 m
Obsluha	8
Typ náboje	130 × 845 mm.R [3] (R/184.6mm)
Ráže	130 mm
Náměr	−2.5° to 45°
Odměr	50°
Kadence	6 (běžný) 8 (maximální) 5 (stálý)
Úsťová rychlost	930 m/s
Maximální dostřel	27,5 km, 38 km (asistovaný)

130mm polní kanón M1954 (M-46) (rusky 130-мм пушка M-46) je ručně nabíjený tažený polní kanón ráže 130 mm, vyráběný v Sovětském svazu od 50. let 20. století.

Je určen k ničení nepřátelského dělostřelectva, živé síly, tanků a samohybných zbraní. Používá se také proti nepřátelským obranným pozicím a bunkrům. Licenčně se vyráběl v Číně a Rumunsku. Je jednou z nejúspěšnějších a nejspolehlivějších dělostřeleckých zbraní. Po mnoho let byl jedním z dělostřeleckých systémů s největším dostřelem – více než 27 km.

Západem byl zaregistrován v roce 1954, kdy byl veřejnosti poprvé představen v Moskvě na květnové přehlídce. Původně nahrazoval 100mm polní a protitankový kanón BS-3. V sovětském nebo ruském inventáři byl později nahrazován houfnicemi 2A36 Giacint-B a samohybnou 2S5 Hyacint.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 130mm polní kanón M1954 (M-46) na Wikimedia Commons