Bennu (planetka)

Bennu
Benu - detailní foto ze sondy OSIRIS-REx.
Benu - detailní foto ze sondy OSIRIS-REx.
Identifikátory
Typplanetka
Označení(101955) Bennu
Předběžné označení1999 RQ36
Katalogové číslo101955
Objeveno
Datum11. září 1999
MístoApollonova skupina
Objevitelprojekt LINEAR
Jméno poBenu
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Epocha2011-01-01
2455562,5 JD
Velká poloosa1,126 4 au
Výstřednost0,203 75
Perihel0,896 89 au
Afel1,355 9 au
Perioda (oběžná doba)436,65 d
(1,20 a)
Střední denní pohyb2,0609°/den
Sklon dráhy 
- k ekliptice6,034 9°
Argument šířky perihelu66,223 1°
Střední anomálie101,703 9°
Fyzikální charakteristiky
Absolutní hvězdná velikost20,9
Rovníkový průměr0,49 km
Hmotnost6,0×1010 - 7,76×1010 kg
Průměrná hustota1,26 ± 0,070 g/cm³
Albedo0,046
Spektrální třídaB

(101955) Bennu (předběžné označení 1999 RQ36) je planetka patřící do Apollonovy skupiny, která byla objevena 11. září 1999 v rámci projektu LINEAR. Mimo jiné se jedná o planetku, která je zařazena na seznam možných hrozeb v podobě možného dopadu na Zemi.[1] To bylo i jedním z důvodů, proč se tato planetka stala cílem vědecké mise OSIRIS-REx. Během ní byla planetka zmapována a z jejího povrchu byly odebrány vzorky, se kterými se sonda v roce 2023 vrátila zpět na Zemi pro jejich detailnější výzkum. Po planetce Itokawa, ze které se podařilo odebrat a dopravit zpět vzorek povrchového prachu, se tak Bennu stala další planetkou, jejíž vzorky byly cíleně dopraveny na Zemi.

Pojmenování

Původní označení planetky 1999 RQ36 bylo v roce 2013 nahrazeno jménem 101955 Bennu v rámci soutěže "Name That Asteroid!". Z více než osmi tisíc návrhů bylo vybráno jméno Bennu, které navrhl 9letý Michael Puzio, a to podle mytologického egyptského ptáka Benu, který mu prý připadal podobný sondě OSIRIS-REx (včetně její odběrové paže).[2]

Mise sondy OSIRIS-Rex

Podrobnější informace naleznete v článku OSIRIS-REx.

Po více než dvou letech (od vypuštění v září 2016) přiletěla 3. prosince 2018 k planetce sonda OSIRIS-REx, aby zde započala svoji 5letou vědeckou misi.[3]

Brzy po příletu objevila sonda na povrchu planetky hydroxylové skupiny (OH skupiny). Usuzuje se z toho, že planetka byla součástí větší planetky, neboť na povrchu takto malého tělesa by se tekutá voda, ze které OH skupiny pocházejí, nemohla udržet.[4]

Sondou odebraný vzorek byl na Zemi dopraven roku 2023. Jeho analýzou byla zjištěna přítomnost všech pěti bází nukleových kyselin a 33 aminokyselin, z nichž 14 se na Zemi podílí na syntéze bílkovin. Překvapivým zjištěním bylo vyrovnané zastoupení levotočivých a pravotočivých aminokyselin, na Zemi i v do té doby nalezených meteoritech výrazně převažovaly levotočivé.[5]

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 101955 Bennu na anglické Wikipedii.

  1. NASA. 101955 Bennu (1999 RQ36) Earth Impact Risk Summary. Near Earth Object Program [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-20. 
  2. The Planetary Society. Nine-Year-Old Names Asteroid Target of NASA Mission in Competition Run By The Planetary Society. Press Room » Press Releases » 2013 [online]. 2013-05-01 [cit. 2016-05-04]. Dostupné online. 
  3. Dušan Majer. Vítejte u Bennu. Kosmonautix.cz [online]. 2018-12-04 [cit. 2018-12-04]. Dostupné online. 
  4. TICHÝ, Miloš. Na Bennu byla voda. Planetky.cz [online]. 2018-12-13 [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. 
  5. PETR, Jaroslav. Nález základních stavebních kamenů života na asteroidu mění náhled na vznik života na Zemi. OSEL.cz [online]. 2025-02-09 [cit. 2025-02-28]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy