1,1,2,2-tetrachlorethan
| 1,1,2,2-tetrachlorethan | |
|---|---|
![]() | |
![]() Grafický model 1,1,2,2-tetrachlorethanu | |
| Obecné | |
| Systematický název | 1,1,2,2-tetrachlorethan |
| Triviální název | s-tetrachlorethan |
| Ostatní názvy | acetylentetrachlorid, R-130, TeCA |
| Anglický název | 1,1,2,2-Tetrachloroethane |
| Německý název | 1,1,2,2-Tetrachlorethan |
| Funkční vzorec | CHCl2CHCl2 |
| Sumární vzorec | C2H2Cl4 |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 79-34-5 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 201-197-8 |
| Indexové číslo | 602-015-00-3 |
| PubChem | 6591 |
| SMILES | C(C(Cl)Cl)(Cl)Cl |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 167,848 g/mol |
| Teplota tání | −44 °C |
| Teplota varu | 146,5 °C |
| Rozpustnost ve vodě | 0,286 g/100 ml |
| Bezpečnost | |
![]() GHS06 ![]() GHS09 Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H330 H310 H411 |
| R-věty | R26/27 R51/53 |
| S-věty | (S1/2) S38 S45 S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
1,1,2,2-tetrachlorethan je chlorovaný derivát ethanu. Je nejsilnějším rozpouštědlem ze všech chlorovaných uhlovodíků.[2] Jako chladivo se používá pod názvem R-130.
Dříve se 1,1,2,2-tetrachlorethan šířeji používal jako rozpouštědlo a jako meziprodukt při průmyslové výrobě trichlorethylenu, tetrachlorethylenu a 1,2-dichlorethylenu.[3] Ve Spojených státech se však už dnes nepoužívá kvůli obavám z jeho toxicity.[4]
Chronická expozice vdechováním vede u člověka ke žloutence a zvětšeným játrům, k bolestem hlavy, tremoru, závratím, otupělosti a ospalosti. EPA ho klasifikuje jako možný lidský karcinogen skupiny C.[4]
Příprava
1,1,2,2-tetrachlorethan je možné připravit dvoustupňovou katalytickou adiční reakcí chloru na ethyn (přes dichlorethen):[5]
- C2H2 + Cl2 → C2H2Cl2
- C2H2Cl2 + Cl2 → C2H2Cl4
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1,1,2,2-Tetrachloroethane na anglické Wikipedii.
- ↑ a b 1,1,2,2-Tetrachloroethane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Merck Index, 11th Edition, 9125.
- ↑ Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATSDR). Toxicological Profile for 1,1,2,2-Tetrachloroethane (Update). U.S. Public Health Service, U.S. Department of Health and Human Services, Atlanta, GA. 1996.
- ↑ a b Tetrachloroethane at U.S. EPA
- ↑ Preparation of 1,2-dichloroethane and 1,1,2,2-tetrachloroethane by oxychlorination. Původci vynálezu: Albert ANTONINI, Claude KAZIZ, Georges WETROFF. US. Patentový spis US3883605A. 1975-05-13. Dostupné: <online> [cit. 2025-06-30].
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1,1,2,2-tetrachlorethan na Wikimedia Commons



