Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská

Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
	hraběnka z Mensdorff-Pouilly
	Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská, 1794
Úplné jméno	Sophie Fredericka Caroline Louise
Narození	16. srpna 1778 nebo 19. srpna 1778; Coburg
Úmrtí	9. července 1835 (ve věku 56 let) nebo 8. července 1835 (ve věku 56 let); Tušimice ; Rakouské císařství
Pohřbena	Hrad Nečtiny
Manžel	Emanuel Mensdorff-Pouilly
Potomci	Hugo Ferdinand Mensdorff-Pouilly; Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly; Alfred Karel Mensdorff-Pouilly; Alexandr Mensdorff-Pouilly; Leopold Emanuel Mensdorff-Pouilly; Artur August Mensdorff-Pouilly
Dynastie	Sasko-Kobursko-Saalfeldští
Otec	František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
Matka	Augusta Reuss Ebersdorf
Příbuzní	Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Antoinette Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Leopold I. Belgický, Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský a Arnošt I. Sasko-Kobursko-Saalfeldský (sourozenci); Albert Mensdorff-Pouilly-Dietrichstein, Hugo Alfons z Ditrichštejna a Klotylda Vilemína z Mensdorff-Pouilly (vnoučata)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (16. nebo 19. srpna 1778 Coburg – 8. nebo 9. července 1835 Tušimice) byla sasko-kobursko-saalfeldskou princeznou, sestrou Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldské a Leopolda I. Belgického a tetou královny Viktorie. Sňatkem se stala hraběnkou z Mensdorff-Pouilly.

Narodila se v Coburgu jako nejstarší potomek Františka Sasko-Kobursko-Saalfeldského a Augusty Reuss Ebersdorf.

Život

Žofie měla obzvláště blízký vztah se svou sestrou Antoinettou, obě často navštěvovaly Schloss Fantaisie, útočiště francouzských emigrantů. Tam také potkala svého budoucího manžela, Emanuela von Mensdorff-Pouilly. Vzali se 23. února 1804 v Coburgu. Její manžel byl v roce 1818 povýšen na hraběte.

V roce 1806 byl její manžel v Saalfeldu, vedlejší rezidenci koburského dvora, a proto se mohl zúčastnit bitvy u Saalfeldu.

V letech 1824 až 1834 žila Žofie v Mohuči, kde byl Emanuel velitelem spolkové pevnosti; zde byla obecně označována jako "princezna". Aktivně působila jako spisovatelka a v roce 1830 zveřejnila svou romantickou sbírku pohádek, Mährchen und Erzählungen. Stala se nositelkou Řádu sv. Kateřiny.

Žofie zemřela v Tušimicích v Čechách. Byla jako první pohřbena v nové rodinné hrobce Mensdorffů v parku zámku Nečtiny.

Potomci

Žofie měla s Emanuelem šest synů:

1. Hugo Ferdinand Mensdorff-Pouilly (24. srpna 1806, Coburg – 21. října 1847, Velbert)
2. Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly (25. ledna 1810, Coburg – 10. února 1894, Boskovice), poslanec Moravského zemského sněmu 1861–1871, starosta Boskovic 1864–1876
⚭ 1843 Terezie z Ditrichštejna (31. srpna 1823, Vídeň – 29. prosince 1856, tamtéž)

⚭ 1862 Marie Terezie Lambergová (31. prosince 1833, Varšava – 1. února 1876)
3. Alfred Karel Mensdorff-Pouilly (23. ledna 1812 – 27. dubna 1814, Amorbach, Dolní Franky)
4. Alexandr Mensdorff-Pouilly (4. srpna 1813, Coburg – 14. února 1871, Praha), od roku 1868 první kníže z Ditrichštejna na Mikulově, 6. český místodržitel 1870–1871, 9. ministr zahraničních věcí Rakouského císařství 1864–1866, ⚭ 1857 Alexandrina Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly (28. února 1824, Praha – 22. února 1906, Vídeń)
5. Leopold Emanuel Mensdorff-Pouilly (18. března 1815, Coburg – 5. května 1821, Praha)
6. Artur August Mensdorff-Pouilly (19. června 1817, Coburg – 23. dubna 1904, Pressath)
⚭ 1853 Magdalene Kremzow (1835–1899), rozvod v roce 1882

⚭ 1902 Bianca Albertina von Wickenburg (6. října 1837, Štýrský Hradec – 19. září 1912, Velenje)