Žofie Marie Josefa z Lichtenštejna

Žofie Marie Josefa z Lichtenštejna
Nejvyšší hofmistryně rakouské císařovny
Ve funkci: 1854 – 1862
Panovnice	Alžběta Bavorská
Nástupce	Pauline z Bellegarde, provd. Königseggová
Narození	5. září 1798 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	17. června 1869 (ve věku 70 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Hrobka Lichtenštejnů ve Vranově
Choť	Vincenc Esterházy z Galanty
Rodiče	Jan I. Josef z Lichtenštejna a Marie Josefa z Fürstenbergu-Weitry
Příbuzní	Alois II. z Lichtenštejna, Karel Jan Antonín z Lichtenštejna, František de Paula z Lichtenštejna, Eduard František z Lichtenštejna, Ida Leopoldina Žofie z Lichtenštejna a Rudolf z Lichtenštejna (sourozenci)
Profese	aristokratka
Commons	Sophie Esterházy-Liechtenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Marie Josefa z Lichtenštejna, známá jako hraběnka Esterházyová (německy celým jménem Sophie Maria Josepha Prinzessin von und zu Liechtenstein, Gräfin Esterházy von Galántha; 5. září 1798 Vídeň – 17. června 1869 tamtéž) byla rakouská a uherská šlechtična, princezna z Lichtenštejna, provdaná hraběnka Esterházyová z Galanty. Byla nejvyšší hofmistryní a dvorní dámou rakouské císařovny Alžběty.

Narodila se jako druhá dcera a třetí dítě rakouského polního maršála, knížete Jana Josefa z Lichtenštejna a jeho manželky Josefy Žofie z Fürstenbergu.

Žofie Marie byla dvorní dámou a blízkou důvěrnicí rakouské arcivévodkyně Žofie, matky císaře Františka Josefa I. Arcivévodkyně Žofie si ji také vybrala na pozici nejvyšší hofmistryně, takzvané „první dámy společnosti“ své snachy, císařovny Alžběty.

S mladou Sisi se Žofie Marie poprvé setkala v srpnu 1853, když jí v Bad Ischlu blahopřála k zasnoubení s Františkem Josefem. V dubnu 1854 se stala hlavní dvorní dámou Alžběty. Nejvyšší hofmistryní se stala když jí bylo téměř 56 let a převzala faktickou roli guvernantky císařovny Alžběty. V červnu 1854 doprovázela císařský pár také na jejich první zahraniční cestě do Čech a na Moravu. V zimě roku 1860 jí císařovna Alžběta oznámila, že ji na její cestě na Madeiru nebude doprovázet a že ji bude zastupovat jiná dvorní dáma, mladá Matylda z Windisch-Grätze (1835-1907).

Byla vnímána jako „přehnaně morální, rigidní a ceremoniální žena“, známá svými extrémně konzervativními postoji.

Žofie Marie Josefa z Lichtenštejna-Esterházy zemřela ve Vídni v červnu 1869 a byla pohřbena v rodinné hrobce Lichtenštejnů ve Vranově. Jejího pohřbu ve Vranově se zúčastnil i císařský pár.

V roce 1817 se provdala za císařského komorníka a generálmajora, hraběte Vincence Esterházyho z Galanty (1787–1835). Manželství však zůstalo bezdětné.

• Egon Caesar Conte Corti: Elisabeth, „die seltsame Frau“. Nach dem schriftlichen Nachlass der Kaiserin, den Tagebüchern ihrer Tochter und sonstigen unveröffentlichten Tagebüchern und Dokumenten. Weltbild Verlag, Augsburg 2003, ISBN 3-8289-0548-X (früherer Titel: Sissi – Glück und Tragödie einer großen Kaiserin).
• Brigitte Hamann: Elisabeth – Kaiserin wider Willen. Piper, München 2004, ISBN 3-492-24552-8.
• Alan Palmer: Franz Joseph I. Kaiser von Österreich und König von Ungarn. List, München 1995, ISBN 3-471-78431-4.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Marie Josefa z Lichtenštejna na Wikimedia Commons
• Prinzessin Sophie Mária von und zu Liechtenstein (1798–1869) – Krátká biografie na EsterhazyWiki (německy)