Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská

Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská
nasavsko-dietzská hraběnka
Narození	13. června 1592 nebo 20. února 1592 Wolfenbüttel
Úmrtí	13. ledna 1642 (ve věku 49 let) nebo 23. ledna 1642 (ve věku 49 let) Arnhem
Sňatek	8. června 1607
Manžel	Arnošt Kazimír I. Nasavsko-Dietzský
Potomci	Jindřich Kazimír I. Nasavsko-Dietzský Vilém Fridrich Nasavsko-Dietzský
Rod	Welfové
Otec	Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský
Matka	Alžběta Dánská
Příbuzní	Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Dorotea Hedvika Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Dorotea Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Hedvika Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Anna Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Bedřich Oldřich Brunšvicko-Lüneburský, Jindřich Karel Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský a Kristián Brunšvický (sourozenci) Jindřich Kazimír II. Nasavsko-Dietzský a Amálie Nasavsko-Dietzská (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská (13. června 1592, Wolfenbüttel – 13. ledna 1642, Arnhem) byla brunšvicko-wolfenbüttelskou princeznou a sňatkem nasavsko-dietzskou hraběnkou; mezi lety 1632 a 1642 byla také regentkou hrabství během nepřítomnosti svých synů.

Žofie se narodila jako nejstarší dcera z druhého manželství vévody Jindřicha Julia Brunšvicko-Lüneburského s princeznou Alžbětou, nejstarší dcerou dánského krále Frederika II.

8. června 1607 se krátce před svými patnáctými narozeninami provdala za o devatenáct let staršího hraběte Arnošta Kazimíra Nasavsko-Dietzského.

Když Žofie v roce 1632 ovdověla, usadila se na svém vdovském sídle na zámku v Diez. Nasavsko-dietzské hrabství zdědil její nejstarší dvacetiletý syn, který byl dostatečně starý na svou vlastní vládu. Byl však jmenován guvernérem Fríska, a tak jmenoval svou matku, aby vládla jako regentka za jeho nepřítomnosti.

Žofie dokázala minimalizovat škody způsobené třicetiletou válkou. Během třicetileté války zabránila rabování a rozkrádání ve městě a kraji zručným vyjednáváním s veliteli armády. Žofie si udělala jméno mimo hrabství, když se v roce 1633 obrátila na Axela Oxenstiernu a požadovala náhradu škody, kterou jeho jednotky způsobily na jejím území. Doma se starala o venkovské obyvatelstvo a zajišťovala dostatečný přísun jídla a vody. Když v roce 1635 vypukla v Diezu epidemie moru, byla připravena pomoci.

Žofie byla kalvinistka, ale to jí nebránilo spolupracovat se svým švagrem Janem Ludvíkem Nasavsko-Hadamarským, který se vrátil ke katolické víře.

Když v roce 1640 její syn zemřel a na jeho místo nastoupil jeho bratr, byla její pozice regentky potvrzena a ona pokračovala ve své vládě.

Žofie Hedvika zemřela 13. ledna 1642 ve věku 49 let.

Z jejích potomků se dožili dospělosti pouze dva synové:

• 1. Jindřich Kazimír I. Nasavsko-Dietzský (21. 1. 1612 Arnhem – 13. 7. 1640 Hulst), hrabě nasavsko-dietzský od roku 1631 až do své smrti a místodržitel Fríska, Groningenu a Drenthu v letech 1632–1640, svobodný a bezdětný^[1]
• 2. Vilém Fridrich Nasavsko-Dietzský (7. 8. 1613 Arnhem – 31. 10. 1664 Leeuwarden), hrabě nasavsko-dietzský v letech 1640–1654, kníže nasavsko-dietzský od roku 1654 až do své smrti, místodržitel Fríska, Drentska a Groningenu v letech 1640–1664^[2]

  ⚭ 1652 Albertina Anežka Oranžská (9. 4. 1634 Haag – 26. 5. 1696 Leeuwarden)^[3]

Anglickým zástupcem na křtinách Jindřicha Kazimíra v březnu 1612 v Arnhemu byl sir Edward Cecil. Cecil přivezl dary v podobě pozlacené kredence, diamantového náhrdelníku s přívěskem, dvou koní a vyšívané spodničky pro Žofii Hedviku, která byla neteří anglické královny Anny Dánské. Spojené provincie nizozemské jí darovaly roční penzi.

V půlce 90. let 20. století po ní bylo pojmenováno gymnázium v Diezu: Sophie-Hedwig-Gymnasium.

Také po ní byla v Diezu pojmenována ulice.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophia Hedwig of Brunswick-Lüneburg na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská na Wikimedia Commons