Železniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ

Ostrava-Svinov – Opava východ
Nádražní budova stanice Ostrava-Svinov
Stát	Česko Česko
Číslo	316
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	28 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	3 kV DC
Maximální sklon	5 ‰
Minimální poloměr oblouku	555 m
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	100 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda trať do Přerova trať do Českého Těšína 261,869 Ostrava-Svinov trať do Bohumína 264,592 Ostrava-Třebovice Plesenský potok Děhylovský potok 269,417 Děhylov silnice II/469 272,259 Jilešovice 275,940 Háj ve Slezsku 279,462 AHr Lhota u Opavy Ohrozima 280,636 Mokré Lazce Sedlinka 282,287 Štítina silnice I/11 Hoštata silnice I/11 285,877 Opava-Komárov Strouha silnice II/461 Moravice (řeka) trať do Hlučína trať do Krnova trať do Hradce n. M. / Svobodných Heřmanic 290,139 Opava východ
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ je jednokolejná elektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy, o délce 28 km, spojující Ostravu a Opavu. V železničním jízdním řádu pro cestující je označena jako trať 316 (v letech 2008–2024 byla uváděna spolu s tratí z Ostravy do Českého Těšína v tabulce číslo 321).^[1]

Tato železniční trať byla stavěna jako odbočná dráha společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda. Stavba trati byla předána stavitelství bratří Kleinů dne 20. srpna 1853 a po dokončení stavby byla oficiálně dána do provozu 17. prosince 1855. Ale vůbec první vlak – parní lokomotiva Neptun – dojela do Opavy již 27. října 1855 po ještě ne zcela dokončené trati.^[2]

Trať byla opakovaně poškozena během povodní, např. v roce 1997,^[3] poté opět v roce 2024, kdy byl provoz v úseku Štítina – Ostrava–Svinov zastaven na celkem 29 dní.^[4]

V letech 2005–2006 probíhala komplexní modernizace celé trati, která zahrnovala rekonstrukci železničního spodku a svršku, elektrizaci a výstavbu nového zabezpečovacího zařízení. První elektrický vlak projel po trati v noci z 5. na 6. prosince 2006. Oficiálně byl elektrický provoz zahájen 10. prosince 2006.^[5]

Všechny stanice na trati jsou nově vybaveny elektronickými stavědly a jsou dálkově ovládány ze stanice Ostrava-Svinov. Místně ovládaná je stanice Opava východ, kde bylo aktivováno elektronické stavědlo ESA 11 26. dubna 2007.^[6]

• S1 Opava východ – Ostrava-Svinov - Havířov - Český Těšín (Jednotky 640.2 a 471 City Elefant) - v hodinovém intervalu
• R61 Opava východ – Ostrava-Svinov – Ostrava hl. n. – Havířov – Český Těšín (jednotky řady 471 City Elefant a 640.2) - v hodinovém intervalu během pracovních dní
• R27 Ostrava-Svinov – Opava východ – Krnov (motorové soupravy 843 + Btn + Bftn) - ve dvouhodinovém intervalu

Rychlíková doprava v trase Ostrava – Opava – Krnov – Olomouc/Jeseník je ministerstvem dopravy dotována jako linka R27. V roce 2010 na ní byla ze všech železničních linek dotovaných státem nejvyšší dotace na vlakokilometr, a to 225,2 Kč/vlkm při vykazovaných nákladech 260,1 Kč/vlkm. V roce 2012 bylo na provozování této linky (bez větve do Jeseníku) vyhlášeno výběrové řízení, do nějž se přihlásili dva zájemci a jeden byl vyřazen pro nesplnění podmínek. Viz článek Výběrové řízení na dopravce na rychlíkové lince Olomouc–Krnov–Ostrava.^[zdroj?]

• Ex1 Praha hl. n. - Ostrava-Svinov - Opava východ, vlaky SC 502, 513, 514, 519 (Dopravce České dráhy, jednotka Pendolino)
• Vlaky RJ 1002, 1013 dopravce RegioJet (klasická souprava vedená lokomotivami řady 388)

Všechny tyto spoje zastavují jen ve stanicích Opava východ a Ostrava-Svinov.

• 
  Ostrava-Svinov
• 
  Ostrava-Třebovice
• 
  Děhylov
• 
  Jilešovice
• 
  Háj ve Slezsku
• 
  Lhota u Opavy
• 
  Mokré Lazce
• 
  Štítina
• 
  Opava-Komárov
• 
  Opava východ

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ na Wikimedia Commons