Železniční trať Břeclav–Kúty

Břeclav–Kúty
Stát	Česko Česko a Slovensko Slovensko
Číslo	Česko: část 002 (dálková doprava) Slovensko: 110
Provozovatel dráhy	Správa železnic / ŽSR
Technické informace
Délka	18 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	D3
Napájecí soustava	25 kV, 50 Hz
Počet kolejí	2
Maximální rychlost	160 km/h
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda trať do Brna trať do Přerova Břeclav přednádraží původní zaústění trati Břeclav–Kúty 0,006 Břeclav Dyje trať do Hrušovan nad Jevišovkou trať do Vídně Dyje původní trať Břeclav–Kúty bývalá hranice Říše/Protektorát 7,827 Lanžhot Kyjovka dálnice D2 11,475 74,386 Morava – státní hranice CZ/SK 71,711 Brodské trať do Sudoměřic nad Moravou 67,463 Kúty trať do Trnavy trať do Bratislavy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Břeclav–Kúty (v českém jízdním řádu pro cestující v rámci dálkové dopravy část tratě 002, ve slovenském jízdním řádu pro cestující část tratě 110) je dvoukolejná mezinárodní elektrizovaná celostátní trať, součást prvního tranzitního koridoru. Trať, zprovozněná v roce 1900, spojuje přes hraniční řeku Moravu Česko a Slovensko, respektive Břeclav a Kúty. Po trati jsou v současnosti vedeny dálkové železniční linky Ex3 a Ex4.

Trať je vybavena zabezpečovacím systémem ETCS.^[1]

Trať byla uvedena do provozu v roce 1900 jako místní dráha. Na moravské straně ji vystavěla a provozovala Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB), jež byla v roce 1906 zestátněna. V Břeclavi byla tato trať napojena na severním zhlaví stanice. Na hraničním mostě přes řeku Moravu na ni navazovala trať Uherských státních drah z Trnavy zprovozněná ve stejném roce.

Po vzniku Československa se trať stala součástí hlavní spojnice mezi Prahou a Bratislavou, přičemž nemohla uspokojit nároky na ni kladené. Trať byla zdvojkolejněna a v roce 1929 bylo přeloženo její zaústění do Břeclavi ze severního na jižní zhlaví tak, aby bylo možné jezdit mezi Brnem a Bratislavou bez úvrati (v opuštěném úseku vede polní cesta). Tehdy byla také vystavěna dnešní budova stanice Lanžhot. Elektrický provoz ve střídavé soustavě byl zahájen v roce 1967. V letech 2005–2007 byla trať rekonstruována jako součást prvního tranzitního koridoru, přitom byl také zvýšen hraniční most s ohledem na uvažované splavnění Moravy.

• 
  Břeclav
• 
  Lanžhot

• 
  Brodské
• 
  Kúty

• První železniční koridor

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Břeclav–Kúty na Wikimedia Commons
• Trať 250 na ZelPage.cz