Štiřín (zámek)

Zámek Štiřín
Zámek Štiřín
Účel stavby
původně letní sídlo
Základní informace
Sloh	baroko
Výstavba	1750
Materiál	zdivo
Další majitelé	Rohanové, Nostic-Rieneck
Současný majitel	Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
Poloha
Adresa	Štiřín, Česko Česko
Ulice	Ringhofferova
Souřadnice	49°54′59,41″ s. š., 14°35′57,18″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	18807/2-2078 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Štiřín je barokní jednopatrová trojkřídlá stavba z roku 1750. Nachází se v obci Kamenice v okrese Praha-východ.

Zámek Štiřín se nachází ve středočeské obci Kamenice v okrese Praha-východ, přibližně 10 km od jihovýchodního okraje Prahy, nedaleko Velkých Popovic. Ve Štiříně a v jeho bezprostředním okolí je několik větších rybníků ležících na Kamenickém potoku a jeho přítocích. Největší z nich je Štiřínský rybník na sever od zámku.

V místě současného zámku stávala středověká tvrz z 15. století. Roku 1562 zde přenocoval král a císař Maxmilián II. Tvrz však byla za třicetileté války zničena, zachovaly se z ní pouze tři malé místnosti. Současná podoba zámku o třech traktech pochází z barokní přestavby v roce 1750.

V roce 1822 zámek zakoupil kníže Rohan a později v letech 1831–1870 se majitelem zámku stal hraběcí rod Nostic-Rieneck, majitelé nedalekého průhonického panství. Ti zde provedli některé další stavební úpravy. Posledním ze soukromých majitelů zámku byl od roku 1870 podnikatel František Ringhoffer, jehož potomci zámek vlastnili až do roku 1945.

V letech 1945–1947 byl zámek součástí tzv. „akce zámky“, kde byla na zámcích Kamenice, Lojovice, Olešovice a Štiřín křesťanským humanistou a pacifistou Přemyslem Pittrem organizována akce na záchranu dětí všech národností a vyznání z německých koncentračních táborů a poválečných internačních táborů.

V roce 1946 byl zámek i s přilehlými pozemky tehdejším Pozemkovým fondem úplatně převeden skautské organizaci Junák jako náhrada za nacisty zabavený skautský majetek. Zámek byl skautům po únoru 1948 zabaven a skauti jej po roce 1989 neúspěšně požadovali zpět.^[1][2]

Po roce 1948 zrestaurovaný zámek používalo Ministerstvo zahraničních věcí jako konferenční centrum a reprezentační čtyřhvězdičkový hotel.^[2] Hotel ke svým soustředěním využívala i česká fotbalová reprezentace (trénovala na hřišti v nedalekých Kunicích).^{[kdy?][zdroj?]} Z části zámeckého parku vzniklo v 90. letech 20. století devítijamkové golfové hřiště.

V roce 2024 nabídl český stát zámek k prodeji, když jej nabízel za cenu převyšující tři miliardy korun.^[3] K prodeji zámku ovšem nedošlo.^[4] Ani po několika dalších pokusech (v srpnu 2025 snížil vyvolávací cenu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových na 795,9 milionu korun) se prodej nezdařil.^[5]

V roce 1974 se na zámku natáčela závěrečná scéna z českého filmu režiséra Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje!^[6]

V roce 1981 se zde na zámku natáčela filmová adaptace na motivy povídky Boženy Němcové V zámku a podzámčí, kterou režíroval Ludvík Ráža, s Janou Brejchovou v hlavní roli hraběnky.

Zámek Štiřín je spojen se dvěma aférami:

• tzv. aféra Štiřín z doby vlády Miloše Zemana, v níž šlo o obvinění z úplatkářství, snahy po vyrobení kompromitujících materiálů na Josefa Zielence a také o nadhodnocení faktur při rekonstrukci zámku Štiřín na úkor státního rozpočtu^[7][8] (obviněn byl tehdejší generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba)
• obvinění z neoprávněného čerpání peněz ze státního rozpočtu v letech 2009–2010^[9]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Štiřín na Wikimedia Commons
• Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Štiřína v roce 1841 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Oficiální web zámku Archivováno 13. 12. 2009 na Wayback Machine.
• Dějiny zámku na hrady.cz