Štěpán I. (papež)
| Svatý Štěpán I. | |
|---|---|
| 23. papež | |
![]() | |
| Církev | římskokatolická |
| Pontifikát začal | 12. května 254 |
| Pontifikát skončil | 2. srpna 257 |
| Předchůdce | Lucius I. |
| Nástupce | Sixtus II. |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | ??? |
| Místo narození | Řím, Itálie |
| Datum úmrtí | 2. srpna 257 |
| Místo úmrtí | Řím, Itálie |
| Místo pohřbení | San Silvestro in Capite |
| Svatořečení | |
| Svátek | 2. srpna |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni |
| Seznam papežů nosících jméno Štěpán | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Štěpán I. († 2. srpna 257) byl 23. papežem katolické církve od 12. května 254 do 2. srpna 257.
Život
Štěpán I. byl patrně původem Řek, ale již narozený v Římě. Jeho otec se jmenoval Jovius. Štěpán byl jáhnem spravujícím jeden ze sedmi římských církevních obvodů a jako budoucího papeže jej označil již jeho předchůdce Lucius I.
Štěpán I. byl papežem v poměrně klidné době vlády císaře Valeriána, a mohl se tak věnovat vnitřním záležitostem církve. Velmi energicky se snažil prosazovat nadřazenost Říma nad ostatními křesťanskými obcemi. Základní spor, který svatý Štěpán vedl zejména se svatým Cypriánem a některými biskupy z Asie a Afriky, spočíval v tom, zda je platný křest udělený kněžími, kteří byli jako heretici vyobcováni z církve. Marcian, biskup v Arles, dokonce odmítal takovým osobám udělit svaté přijímání. Štěpán rozhodl ve prospěch těchto věřících a Marciana a některé další biskupy odvolal z funkce. V této souvislosti se uvádí jeho památná věta, která se zařadila mezi často citované výroky: „Nihil innoventur, nisi quod traditium est“ (Žádné novoty, držte se tradice) a možná formovala i základní stanovisko církve na několik století dopředu.
Podle legendy se 2. srpna 257 shromáždili věřící na mši v katakombách Lucinie. Když Štěpán usedl na papežský trůn, vtrhli do katakomb římští vojáci a Štěpána sťali. Až do 18. století bylo křeslo uchováváno stále se stopami krve. Jiné věrohodné prameny však tuto událost nepotvrzují. Patrně došlo k záměně osob se Štěpánovým nástupcem Sixtem II., který se prokazatelně stal jednou z prvních obětí pronásledování křesťanů v roce 258.
Sv. Štěpán I. byl původně pohřben v Kalixtových katakombách. Papež svatý Pavel I. (757–767) však nechal jeho tělo přenést do kláštera San Silvestro in Capite.
Katolická církev uctívá památku sv. Štěpána 2. srpna.
Odkazy
Literatura
- GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 328 s. ISBN 80-204-0457-0.
- MAXWELL-STUART, P.G. Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha: Svoboda (servis) 240 s. ISBN 80-902300-3-2.
- RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8.
- VONDRUŠKA, Isidor. Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. Praha: Ladislav Kuncíř, 1930. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán I. na Wikimedia Commons - Křesťanská encyklopedie (angl.)
