Šelmberkové

Šelmberkové
Země	České království České království
Mateřská dynastie	Buzici
Zakladatel	Přibyslav z Křimína (ze Šelmberka)
Rok založení	14. století
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šelmberkové jsou starý český šlechtický rod, pocházející z jedné větve rozrodu Buziců.

Prvním doloženým držitelem hradu Šelmberku byl Přibyslav z Křimína, později ze Šelmberka, který hrad držel do roku 1341.

Část rodu se usídlila na Moravě, kde jim patřily Dřevohostice, Prostějov a hrad Kraví Hora u Náměště. Další část rodu se dostala až do Slezska, poslední část rodu zůstala v Čechách. Část majetku ještě za života rodu přešla do držení Šternberků, majetek na Krnovsku rozprodali bratři Jiří, Jan a Jindřich v první polovině 16. století.

Významnou osobností byl Jan II. ze Šelmberka († 1508), druhý manžel Johanky Krajířové z Krajku. Působil jako nejvyšší kancléř a nejvyšší komorník a ve sporech mezi katolíky a utrakvisty byl nestranný rozhodčí. Podporoval umění, především tvorbu raných humanistů. Po pánech ze Stráže zdědil Přerov nad Labem, přikoupil hrady Trosky a Kost a další statky mimo Čechy. Rozsáhlý majetek se po jeho smrti rychle rozpadl, když jej zdědil Jindřich ze Šelmberka, například Přerov nad Labem drželi v letech 1490–1524.

Jindřichových pět synů zemřelo bez potomků a zbývající rodový majetek zdědili Trčkové z Lípy.

• Přibyslav ze Šelmberka
• Čeněk ze Šelmberka
• Ondřej ze Šelmberka
• Eliška ze Šelmberka
• Kateřina ze Šelmberka
• Jan II. ze Šelmberka († 1508)
• Jindřich ze Šelmberka
• Jiří ze Šelmberka

V erbu mají černou hlavu kance ve zlatém poli. K erbu se váže pověst zaznamenaná Bartolomějem Paprockým z Hlohol. Za vlády Přemysla Otakara II. se nemohli tři muži z rodu Buziců shodnout na užívání rodového erbu, proto jim král přikázal, aby si každý něco vybral. Zajíce si vzali do čtvrceného erbu spolu s kančí hlavou páni z Valdeka (později z Hazmburka), lva páni z Rožmitálu a páni ze Šelmberka nadále používali samostatnou kančí hlavu v neděleném erbu.

Spojili se s pány z Boskovic, ze Stráže, Šternberky, Krajíři z Krajku, Švamberky, Švihovskými z Rýzmberka či Trčky.

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola ze Šelmberka, s. 152. 
• KRÁLOVÁ, Libuše. Rod pánů ze Šelmberka ve 14.-16. století. Diplomová práce. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010. Dostupné online. 
• NIKLASCH, Ondřej. Páni ze Šelmberka a jejich majetková držba v pozdním středověku. Bakalářská práce. Ostrava: Ostravská univerzita. Filozofická fakulta, 2024. 
• STEJSKALOVÁ, Andrea. Jan ze Šelmberka na dvoře Vladislava Jagellonského. Bakalářská práce. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové. Pedagogická fakulta, 2018. Dostupné online. 

• Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

• Seznam prací o rodu pánů ze Šelmberka v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)