Římskokatolická farnost Dobrš

Římskokatolická farnost Dobrš
Bývalý farní kostel Zvěstování Páně v Dobrši.
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
VikariátStrakonice
Území farnosti
Dobrš • Drážov • Dřešínek • Hořejšice • Chvalšovice • Kváskovice • Nová Ves • Vacovice • Víska • Zálesí
Kontakt
Adresa sídlaLidická 120, Volyně, 387 01, Česko
IČO65956851 (VR)
Externí odkazy
Rejstřík církevních právnických osob MK ČR
Údaje v infoboxu aktuální k 20250808a8. srpna 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Dobrš je bývalým územním společenstvím římských katolíků v rámci strakonického vikariátu českobudějovické diecéze. Farnost zanikla 31. prosince 2019, k počátku roku 2020 byla v rámci reorganizace českobudějovické diecéze sloučena do farnosti Čestice.[1] Farním kostelem byl kostel Zvěstování Páně v Dobrši, části obce Drážov.[2]

O farnosti

Historie

Vesnice vznikla ve 13. století a z roku 1367 je první písemná zmínka o místní plebánii.[3] Kromě farního kostela Zvěstování Páně byl na Dobrši postaven též románský kostelík svatých mučedníků Jana a Pavla. Kostel Zvěstování Páně byl v roce 1420 přestavěn goticky.[4] Ve druhé polovině 17. století nebyla farnost obsazená a její správa byla prováděna z Vacova a z Čestic. V roce 1709 zde byla zřízena expozitura, povýšená v roce 1725 na samostatnou farnost.[5] V této době zde působil Ondřej František Jakub de Waldt.[6] Nejstarší dochované matriční knihy jsou z roku 1697.[3]

V letech 1967–2008 zde jako duchovní správce působil kněz kongregace petrinů a politický vězeň, P. Martin František Vích, CFSsS (1921–2008). Za Otcem Martinem přicházeli nejen místní a lidé z blízkého, ale přijížděli z celé republiky. Fara na Dobrši za jeho života sloužila pobytům mládeže, studentů, skautů, rodin s dětmi nebo organizacím pomáhajícím hendikepovaným. P. Vích věnoval významnou část odškodného za roky, strávené komunistických lágrech, na opravu fary, aby mohla sloužit svému účelu.

Duchovní správa

Dobršskou farnost spravovali následující kněží:[2]

  • 1377 – farář Bohušek († 1377)
  • 1377–1390 – kněz Jan a kněz Ojíř
  • 1390–1391 – kněz Mikuláš z pražského kostela P. Marie
  • 1391–1400 – kněz Jan
  • od 1400 – kněz Jakub, řečený Trdlo
  • do 1408 – Bohuslav
  • 1408 – Jašek z chodského Újezdu
  • 1435 – Jan († 1435)
  • od 4. 8. 1434 – Jan Kredlík z Písku
  • fara zanikla, obnovena 1561
  • 1574 – Jan Krakovský
  • 1657 – Stanislav Janeček
  • 1698–1699 – Karel Funk
  • 1699–1701 – František Gräfflich
  • 1701–1702 – Lukáš Ondřej Pakosta
  • 1703–1705 – Karel Tobiáš Hilarius
  • 1705–1706 – Daniel Bautz
  • 1706–1707 – Matěj Schulpach
  • 1707–1708 – Ignác Paulinus
  • 1708–1751 – Ondřej František Jakub de Waldt
  • 1751–1763 – Jan Nedvěd
  • 1763–1772 – Matěj Tomáš Skřivan
  • 1772–1780 – Vojtěch Jakub
  • 1780–1782 – Václav Veselý
  • 1783–1794 – Jan Jiří Hosler
  • 1794–1808 – Václav Charvát
  • 1808–1823 – Jan Kazimír Winter
  • 1823–1835 – Ferdinand Leopold
  • 1836–1856 – Václav Břečka
  • 1856–1866 – Martin Klouček
  • 1866–1867 – František Kupka (administrátor)
  • 1867–1891 – Václav Bezděka
  • 1891–1894 – Matěj Šulisa
  • 1895–1898 – Antonín Hejret
  • 1898–1908 – Matěj Bohatý
  • 1909–1918 – Jan Timr
  • 1920–1960 – Josef Hašpl
  • 1961–1967 – Bernard Šiman[7][8][9]
  • 1967–2008 – Martin František Vích
    • spolu s ním též Michael Jiří Charvát
  • 2008–2019 – Jan Janoušek (administrátor)
  • od 2020 – Jan Löffelmann (administrátor)

Současnost

Po smrti P. Vícha byla dobršská farnost přičleněna ke kollatuře farnosti Čkyně v sousedním prachatickém vikariátu, a nemá dnes sídelního duchovního správce. Posledním administrátorem excurrendo byl R. D. MVDr. Mgr. Jan Janoušek.[1] Ten byl v roce 2019 pouze administrátorem in spiritualibus, administrátorem in materialibus byl R. D. Jan Löffelmann z Volyně. Po smrti P. Janouška v prosinci 2022 je administrátorem excurrendo Jan Löffelmann.[10]

Českobudějovické biskupství upustilo od záměru přebudovat dobršskou faru na ubytovnu pro dělníky z pstruhařství, nedohodlo se ani na odkupu a pronájmu s jednotlivci a různými subjekty (Římskokatolická akademická farnost Praha, Sdružení pro obnovu Dobrše a další). V roce 2024 tak prodalo českobudějovické biskupství faru rodině místních farníků, kteří ji chtějí využívat pro své privátní bydlení.[11]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Fotografie Kostel Místo Bohoslužba Poznámka
Kostel svatého Jana a Pavla Dobrš
neslouží se pravidelně
 filiální kostel
Kostel Zvěstování Páně Dobrš sobota 16.00 v zimě
18.00 v létě 		filiální, bývalý farní kostel
Kaple Panny Marie Drážov
neslouží se pravidelně
 obecní kaple
Kaple Dřešínek
neslouží se pravidelně
 obecní kaple
Kaple Panny Marie Kváskovice
neslouží se pravidelně
 obecní kaple
Kaple Nová Ves
neslouží se pravidelně
 obecní kaple
Kaple Nejsvětějšího Srdce Páně Vacovice
neslouží se pravidelně
 obecní kaple
Kaple Víska
neslouží se pravidelně
 align="center" | obecní kaple
Kaple svatého Jana Nepomuckého Zálesí
neslouží se pravidelně
 obecní kaple

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Římskokatolická farnost Dobrš: Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob - výmaz z evidence. Rejstříky registrovaných církví a náboženských společností a dalších právnických osob [online]. MK ČR [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Věnováno P. Martinu Víchovi za dlouholetou kněžskou službu na pošumavském Podlesí. S. 8. Vacovský zpravodaj [online]. Obec Vacov, 2008-07-29 [cit. 2025-08-08]. Roč. 26, čís. 7, s. 8. PDF online. 
  3. ↑ a b Dobrš [online]. DigiArchiv SOA v Třeboni [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A–J. Praha: Academia, 1977. 643 s. S. 272–273. 
  5. ↑ Catalogus venerabilis cleri saecularis et regularis Dioeceseos Bohemo-Budvicensis pro anno domini 1890. Bohemo-Budvicii: Caracteribus Joannis Franc. Zdarssa, 1890. 245 s. Dostupné online. S. 191–192. 
  6. ↑ Ondřej František Jakub de Waldt. www.ctenizpisku.cz [online]. [cit. 2015-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-04. 
  7. ↑ JIRSA, František; JIRSOVÁ, Ludmila. K nedožitým devadesátinám P. Františka Bernarda Šimana. S. 4–5. Měsíčník Aktuality - Setkání [online]. Sdružení sv. Jana Neumanna v Č. Budějovicích, 2015. Roč. 25, čís. 7–8, s. 4–5. PDF online. ISSN 1212-8074. 
  8. ↑ JIRSA, František; JIRSOVÁ, Ludmila. Nenechat se zastrašit: Vzpomínky na P. Františka Bernarda Šimana CFSsS [online]. Římskokatolická farnost Sedlice, 2015 [cit. 2025-08-08]. PDF online. 
  9. ↑ JIRSA, František; JIRSOVÁ, Ludmila. Žili s námi aneb lidé na Blatensku: K nedožitým devadesátinám P. Františka Bernarda Šimana. S. 1, 8–9. Blatensko sobě, živě a nově [online]. 2015-07 [cit. 2025-08-08]. Roč. 9, čís. 45, s. 1, 8–9. PDF online. 
  10. ↑ Římskokatolická farnost Čestice. Katalog diecéze českobudějovické [online]. Biskupství českobudějovické [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ GÁLIS, Radek. Církev prodává faru na Dobrši, odkaz zdejšího faráře P. Martina Vícha mizí. Strakonický deník. 2024-03-06. Dostupné online [cit. 2024-03-15]. 

Související články

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.