Římskokatolická farnost Cetoraz

Římskokatolická farnost Cetoraz
Bývalý farní kostel sv. Václava v Cetorazi.
Bývalý farní kostel sv. Václava v Cetorazi.
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
Vikariátpelhřimovský
Území farnosti
Bedřichov • Cetoraz • Hájek • Hrobská Zahrádka • Malešín • Velká Rovná • Vodice
Kontakt
Doručovací adresaviz Římskokatolická farnost Pacov
IČO65041879 (VR)
Externí odkazy
Rejstřík církevních právnických osob MK ČR
Údaje v infoboxu aktuální ke květnu 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Cetoraz je zaniklým územním společenstvím římských katolíků v rámci pelhřimovského vikariátu českobudějovické diecéze, které bylo v rámci reformy církevní správy k 1. lednu 2020 sloučeno s farností Pacov.[1]

O farnosti

Historie

Plebánie v Cetorazi se připomíná poprvé v roce 1359,[2] k roku 1384 se místní kostel připomíná jako farní.[3]

V roce 1671 byla Cetoraz společně s Pošnou filiálkou farnosti v Pacově v rámci Veselského vikariátu (název podle Veselí nad Lužnicí). O dva roky později byl vikariát přejmenován na Soběslavský,[pozn. 1] do kterého v roce 1675 přibyla nejprve administratura Cetoraz, v roce 1677 již obsazená farářem. V následujících letech se zde střídali faráři s administrátory, než byla farnost roku 1724 trvale osazená farářem.[5] Přehled nejstarších duchovních správců:[6]

  • 1675 Joan. Carol. Bielyus, administrátor
  • 1677 Joan. Franc. Jos. Wissek, farář
  • 1681 Andreas Christian Stell, farář
  • 1683 Venc. Bernard Duchoslaw, administrátor

(1688–1696 faráři)

  • 1688 Paul. Adalb. Boczek
  • 1690 Franc. Gedowsky (též Gedowski)
  • 1692 Ant. Schowansky
  • 1694 Jacob Jos. Suchetius
  • 1696 Maximilian Venc. Bubla

(1700–1723 administrátoři)

  • 1700 Benedict. Diedek (též Dedek) z řádu cisterciáků, roku 1703 jmenován farářem
  • 1702 Simon Carol. Freyka
  • 1704 Vit. Ant. Welisch
  • 1708 Mathias Franc. Grimmer (též Grymmer), 1719 farářem
  • 1720 Carol. Worell
  • 1721 Andreas Joan. Kodin (též Kodyn)
  • 1724 Nicol. Joann. Spettl (též Spetl), farář

Nejstarší dochované matriky jsou z roku 1680, kdy k území farnosti patřily vsi Babčice, Bedřichov, Bradáčov, Dolní a Horní Hořice, Dolní a Horní Světlá, Domamyšl, Hartvíkov, Hrobská Zahrádka, Lhotka, Malešín, Malý a Velký Ježov, Oblajovice, Osikovec, Pojbuky, Prasetín, Těchobuz, Velká Černá, Velká Rovná, Vodice a Zadní Lomná.[7] Tehdy v oblasti řádil mor, při němž ve farnosti zemřelo 76 osob, z toho více než 50 dětí.[8]

V polovině 19. století byla farnost součástí Pacovského vikariátu v Arcipresbyteriátu Táborském. V letech 1855–1864 se zde připomíná farář P. Vincenc Janda (* 9. března 1803 † 25. prosince 1864 Cetoraz), biskupský notář.[9][10] Po něm převzal farnost dřívější kaplan v Pacově P. Josef Vozobule, který však zemřel o dva roky později (* 7. srpna 1818 Volyně † 31. března 1867 Cetoraz).[11][12] Následoval P. Jan Beran, bývalý administrátor ve Zhoři, který ve farnosti sloužil ještě v roce 1888.[13][14]

Barokní budova patrové fary čp. 7 z druhé poloviny 18. století, obdélného půdorysu, s fasádami členěnými lizénami, byla jako chátrající stržená na začátku 80. let 20. století. Na faře se připomínal obraz z konce 17. století s námětem Založení strahovského kláštera, signovaný SIF.[3][15]

Cetoraz jako součást pacovského panství získal v roce 1835 Maximilán Bedřich Gudenus s manželkou, od nichž přešlo panství v roce 1844 do držení knížat Löwenstein-Wertheim-Freudenberg. Poslední, kdo držel pacovský velkostatek od 70. let 19. století až do roku 1945, byl JUDr. Adolf Weiss-Tessbach a jeho dědicové.[16] Představitelé těchto rodin měli patronátní právo ke kostelu i faře.

V průběhu 20. století přestal být do farnosti ustanovován sídelní duchovní správce. Farnost byla spravována excurrendo z Pacova. Jako poslední administrátoři zde působili P. Mgr. Jaromír Stehlík (do roku 2008), P. Mgr. Tomáš Hajda (2008–2014) a P. Mgr. Jaroslav Šmejkal (od roku 2014 do zrušení farnosti).[1]

Kostely a kaple na území farnosti

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Obrázek Kostel Místo Bohoslužba Poznámka
Kaple Bedřichov
neslouží se pravidelně
 novogotická obecní kaple z 2. poloviny 19. století[3]
Kostel svatého Václava Cetoraz neděle 8.00 bývalý farní kostel
Kaple Hrobská Zahrádka
neslouží se pravidelně
 obecní kaple
Kaple Malešín
neslouží se pravidelně
 obecní kaple
Kaple Velká Rovná
neslouží se pravidelně
 obecní kaple

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Vyčleněním 15 farností ze Soběslavského vikariátu vznikl Vikariát chýnovský, jehož součástí byla i Cetoraz, který později ještě několikrát změnil jméno - Milčínský (1709–1713), Pelhřimovský (1714–1717), od roku 1718 opět Chýnovský.[4]

Reference

  1. ↑ a b Římskokatolická farnost Cetoraz: Výmaz z evidence. Databáze Ministerstva kultury České republiky [online]. Ministerstvo kultury České republiky [cit. 2025-05-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ TUMPACH, Josef; PODLAHA, Antonín; KOTRBA, Václav. Český slovník bohovědný. sv. 2. Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1916. 951 s. Dostupné online. S. 811. 
  3. ↑ a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 1. A–J. Praha: Academia, 1977. 643 s. S. 40 a 162. 
  4. ↑ ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Zpovědní seznamy arcidiecése pražské z r. 1671-1725. sv. 2, sv. 1. V Praze: nákladem Historického spolku, 1928. 199 s. Dostupné online. S. 11. [Dále jen Šimák 1928]. 
  5. ↑ Šimák 1928, s. 1–13.
  6. ↑ Šimák 1928, s. 72–73.
  7. ↑ Cetoraz [online]. DigiArchiv SOA v Třeboni [cit. 2025-05-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ ČÁŇOVÁ, Eliška. Mor v Čechách v roce 1680. Sborník archivních prací. Panorama, 1981, roč. 31, čís. 2, s. 289. ISSN 0036-5246. 
  9. ↑ Pacovský vikariát. Blahověst: Katolický týdenník pro Čechy, Morawany, Slowáky a Slezany. Václav Svatopluk Štulc, 1855, roč. 1, čís. 4–5, s. 325. Dostupné online. ISSN 1801-2973. 
  10. ↑ V diecési Budějovické v Pánu zesnuli. Blahověst: Katolický týdenník pro Čechy, Morawany, Slowáky a Slezany. Václav Svatopluk Štulc, 1865-01-25, roč. 15, čís. 3, s. 48. Dostupné online. ISSN 1801-2973. 
  11. ↑ V diecési Budějovické ve správě duchovní ustanoveni jsou. Blahověst: Katolický týdenník pro Čechy, Morawany, Slowáky a Slezany. Václav Svatopluk Štulc, 1865-04-25, roč. 15, čís. 12, s. 192. Dostupné online. ISSN 1801-2973. 
  12. ↑ V biskupství Budějovické v Pánu zesnuli. Blahověst: Katolický týdenník pro Čechy, Morawany, Slowáky a Slezany. Václav Svatopluk Štulc, 1867-04-15, roč. 17, čís. 11, s. 184. Dostupné online. ISSN 1801-2973. 
  13. ↑ V biskupství Budějovickém ve správě duchovní ustanoveni jsou. Blahověst: Katolický týdenník pro Čechy, Morawany, Slowáky a Slezany. Václav Svatopluk Štulc, 1867-07-15, roč. 17, čís. 20, s. 328. Dostupné online. ISSN 1801-2973. 
  14. ↑ V biskupství Budějovické jmenováni a vyznamenáni jsou. Blahověst: Katolický týdenník pro Čechy, Morawany, Slowáky a Slezany. Václav Svatopluk Štulc, 1888-05-09, roč. 38, čís. 25, s. 400. Dostupné online. ISSN 1801-2973. 
  15. ↑ Fara. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-05-05]. Dostupné online. 
  16. ↑ TŘÍSKA, Karel; FIALA, Zdeněk. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 5: Jižní Čechy. Praha: Svoboda, 1986. 293 s. S. 150. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.