Římskokatolická farnost Branná
| Římskokatolická farnost Branná | |
|---|---|
 farní kostel | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | arcidiecéze olomoucká |
| Děkanát | Šumperk |
| Administrátor excurrendo | R. D. ThLic. Piotr Grzybek |
| Území farnosti | |
| Branná, Ostružná (kromě části Ramzová), Šléglov, Vikantice | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | 787 25 Branná 113 |
| fabranna@ado.cz | |
| Datová schránka | ijyfdpj |
| IČO | 48005606 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Rejstřík církevních právnických osob MK ČR | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 06/2018 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Branná je územní společenství římských katolíků v děkanátu Šumperk s farním kostelem svatého Michaela archanděla.
Historie farnosti
Kostel byl stavěn počátkem 17. století (vysvěcen 1614), tehdy jako evangelický kostel Zmrtvýchvstání Krista. V rámci reprezentativní přestavby sídla na Kolštejně jej budoval Hynek mladší Bruntálský z Vrbna, který měl za ženu Bohunku, dceru Karla staršího ze Žerotína. Zadlužil se a v roce 1615 musel panství prodat Petřvaldským z Petřvaldu. Po třicetileté válce převzali kostel katolíci a v Branné byla zřízena katolická farnost. V roce 1743 byl kostel stavebně upavován (nástavba zvonice, fasády), při té příležitosti bylo změněno jeho zasvěcení na dnešní. Další opravy proběhly po požáru roku 1852 a v roce 1907.[1]
Duchovní správci
Zatím posledním sídelním duchovním správcem byl R.D. Julius Žvak († 4. srpna 1996). Současným administrátorem excurrendo je k červnu 2018 R. D. ThLic. Piotr Grzybek.
Bohoslužby
| Kostel | Místo | Bohoslužba (den) | Hodina | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| svatého Michaela archanděla | Branná | neděle | 8.00 | farní kostel |
| Zjevení Páně (sv. tří králů) | Ostružná | sobota | 18.00 | filiální kostel |
| Božského Srdce Páně | Šléglov | obecní kaple | ||
| svatého Wolfganga | Vikantice | filiální kostel | ||
Aktivity ve farnosti
Fara, která je v současnosti (červen 2018) neobsazená, je využívána jako ubytování pro skautské oddíly, křesťanskou mládež, pro rodiny s dětmi, duchovní obnovy i příležitostné přespání při poutích.[2]
Reference
- ↑ SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A—I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2.
- ↑ Ubytování na faře v Branné [online]. Fara Branná [cit. 2018-06-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Farnost Branná na webu olomoucké arcidiecéze
- Webové stránky farnosti Staré Město