Černínský palác (Sněmovní)
| Černínský palác Sněmovní ulice na Malé Straně | |
|---|---|
 Sněmovní ulice, Černínský palác | |
| Účel stavby | |
byty, kanceláře | |
| Základní informace | |
| Sloh | Gotický dům, renesanční a vrcholně barokní přestavby |
| Architekt | František Maxmilián Kaňka (dnešní podoba) |
| Přestavba | Vrcholně barokní fasáda v letech 1712–1713 |
| Materiál | Zdivo |
| Současný majitel | Soukromý majitel |
| Poloha | |
| Adresa | Sněmovní 174/7 Praha 1, Malá Strana,  Česko |
| Ulice | Sněmovní |
| Souřadnice | 50°5′22,74″ s. š., 14°24′13,37″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39150/1-629 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černínský palác ve Sněmovní (též Sterneggovský palác) je barokní budova ve Sněmovní ulici v Praze na Malé Straně. Jeho průčelí, které vystupuje do ulice výrazně víc než sousední domy, se nachází proti vchodu do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR. Od roku 1964 je památkově chráněn.[1]
Popis
Palác je čtyřkřídlý dvoupatrový objekt s podkrovím a vnitřním dvorem. Hlavní, východní průčelí do Sněmovní ulice je zalomeno tak, že jižní dvouosá část je posunuta oproti sedmiosé severní části o cca 5 metrů dozadu, tj. západním směrem. Obě části fasády spojuje jednoosá krátká část fasády obrácená k jihu. Přízemí je pokryto pásovou rustikou, do níž je vsazen hlavní portál s postranními pilastry. Nároží i okraje průčelí lemuje v patrech rustika. Okna prvního patra svírají štukové rámy s uchy a volutami. Nad obdobně vytvořeným druhým patrem vyniká profilovaná hlavní římsa a nad ní jsou tři vikýře s okny podkroví v mansardové střeše.[2]
Historie
Na místě paláce byl původně gotický dům, který byl po požáru v roce 1541 nejprve přestavěn renesančně. Roku 1597 ho koupil Jan z Valdštejna a od jeho dědiců v roce 1628 dům zakoupil hrabě Heřman Černín z Chudenic.[2]
V letech 1712–1713 byla budova výrazně upravena, přestavbu ve stylu vrcholného baroka provedl stavitel František Maxmilián Kaňka a je zvenku patrná na fasádě domu. V roce 1739 Černínové palác prodali císařskému radovi Janu Petrovi Nellemu. Roku 1789 objekt koupila hraběnka von Excherisch, rozená Sterneggová, po níž byl v té době pojmenován. Od roku 1800 palác vlastnili měšťané, kteří ho proměnili v činžovní dům.[2]
V současné době je palác využíván jako nájemní byty a kanceláře. V 50. letech 20. století tu bydlel např. filmový režisér Václav Krška, po jeho smrti v roce 1970 herec Eduard Cupák.[3] V současné době (2019) je jedním z majitelů Martin Bursík. Kancelář tu má mj. Honorární konzulát Monackého knížectví a je zde také sídlo Liberálně ekologické strany (LES).
Odkazy
Reference
- ↑ Černínský palác (Sterneggovský) - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c LEDVINKA, Václav; MRÁZ, Bohumír; VLNAS, Vít. Pražské paláce: encyklopedický ilustrovaný přehled. Praha: Nakl. Akropolis 474 s. ISBN 978-80-85770-23-0.
- ↑ Tajemství herce Eduarda Cupáka. S. 6–7. Malostranské noviny [online]. Červen 2016 [cit. 2019-12-23]. Roč. VIII, čís. 6, s. 6–7. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-14.
Literatura
- LEDVINKA, Václav; MRÁZ, Bohumír; VLNAS, Vít. Pražské paláce (encyklopedický ilustrovaný přehled). 1. vyd. Praha: Akropolis, 1995. 447 s. S. 89–91.
- POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: Odeon, 1973. S. 73.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Černínský palác na Wikimedia Commons
