Čeněk Zahradníček

Čeněk Zahradníček
Narození	11. dubna 1900 Praha
Úmrtí	12. listopadu 1989 (ve věku 89 let) Praha
Místo pohřbení	Zbraslavský hřbitov
Povolání	kameraman, dokumentarista
Zaměstnavatel	Aktualita
Choť	Marie Blažková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeněk Zahradníček (11. dubna 1900 Praha – 12. listopadu 1989 Praha) byl český prvorepublikový kameraman-dokumentarista a jeden z hlavních tvůrců Československého filmového týdeníku Aktualita. Natočil nejhlavnější události první republiky a Protektorátu Čechy a Morava, natáčel v terezínském ghettu, vypálených Lidicích i během květnového povstání, po druhé světové válce zaznamenal na kameru popravu Karla Hermanna Franka a norimberský proces.^[1]

Čeněk Zahradníček se narodil 11. dubna 1900 na pražském Žižkově do rodiny Josefa Zahradníčka a Terezie Zahradníčkové, rozené Volencové. Měl dva bratry. 20. ledna 1921 se Čeněk Zahradníček oženil s Marií Blažkovou (* 8. února 1903). Manželství zůstalo bezdětné. Vyučil se fotografem a filmovým laborantem a po roce 1923 začal soukromě natáčet. Čeněk Zahradníček se od dětství věnoval trampingu a přátelil se s ilustrátorem a malířem Zdeňkem Burianem (1905–1981).^[1]

Ve 30. letech byl jedním ze zakládajících členů a také jednatelem Čs. Pathé klubu kinoamatérů. Od roku 1935 působil v Československém klubu kinoamatérů, který vznikl oddělením od Pathé klubu. Spolupracoval se členem Říše loutek, režisérem a scenáristou Vláďou Šmejkalem (1902–1957), se kterým natočil několik avantgardních snímků, oceněných na mezinárodních soutěžích amatérského filmu: film Atom věčnosti získal ve Vídni první cenu a v Barceloně skončil druhý, Ruce v úterý získal první cenu v Záhřebu.^[1] Poslední dílo autorské dvojice Zahradníček–Šmejkal je Příběh vojáka vyprávějící o krutostech války. Poté Vladimír Šmejkal oblast amatérského filmu zcela opustil nejspíš i z toho důvodu, že jejich společná díla bývala spíš připisována Zahradníčkovi a Šmejkal nebyl často ani uváděn ani v titulcích. Zahradníček v té době navíc začal intenzivně spolupracovat s dramatikem, spisovatelem a režisérem Emilem Františkem Burianem. Natáčel pro něj doplňkové filmy pro avantgardní inscenace v divadle D34, z nichž nejvíce ceněný je snímek Máj.^[2]

Díky přímluvě filmového dokumentaristy Jana Kučery se dostal ke zpravodajské firmě Aktualita, v jejímž čele stál Karel Pečený (1999–1965), spoluzakladatel Československého filmového týdeníku.^[1] V Aktualitě začal v roce 1937 působit jako kameraman-reportér.^[2]

Čeněk Zahradníček pro filmový týdeník natočil nejhlavnější události první republiky a Protektorátu Čechy a Morava.^[1] Po atentátu na Heydricha byl povolán do hlavní úřadovny gestapa do Petschkova paláce, kde musel natočit filmový šot s předměty zajištěné v místě útoku: samopal sten-gun, jízdní kolo Josefa Gabčíka, dvě aktovky, čepici a balonový plášť.^[1] Filmový záznam o délce 5 minut byl povinně promítán v každém biografu v Čechách a na Moravě.^[3] S Aktualitou natáčel Čeněk Zahradníček v terezínském ghettu. Cílem bylo rozptýlit pochybnosti o utrpení Židů v Terezíně a ukázat, jak zde dobře žijí (snímek Terezín, židovské samosprávné sídelní město).^[1] K jeho nejznámějším záběrům patří destrukce kostela svatého Martina, školy a Horákova statku ve vypálených Lidicích.^[3] Nesměl natáčet mrtvoly ani masový hrob či židovské vězně-otroky, jen likvidaci vesnice.^[4] Zahradníček natáčel rovněž během Slovenského národního povstání a květnového povstání.^[1] Záběry z posledních bojů v Praze přetvořil spolu s Otakarem Vávrou a Antonínem Zelenkou ve film Cesta k barikádám.^[2] Po druhé světové válce natáčel ve věznici Pankrác popravu Karla Hermanna Franka a v Norimberku proces s hlavními představiteli nacistického režimu.^[1][2]

O jeho a Kačerovu účast na natáčení likvidace Lidic se zajímala i StB, hlavně o identifikaci příslušníků gestapa.^[4] Ve zpravodajském filmu pracoval Čeněk Zahradníček až do února 1948. Poté nastoupil do smíchovských závodů Škoda, kde byl povolán ke zřízení fotooddělení a rovněž se zde věnoval filmování. Po odchodu do důchodu se vrátil mezi kinoamatéry a pracoval pro Ústřední dům umělecké lidové tvořivosti. Jako porotce působil na filmových festivalech a amatérských soutěžích. Publikoval rovněž texty z oblasti amatérské kinematografie.^[2]

Čeněk Zahradníček zemřel po dlouhé a těžké nemoci 12. listopadu 1989.^[2] Pohřben byl na Zbraslavském hřbitově.^[1]

• ČVANČARA, Miroslav; ČVANČARA, Jaroslav. Kameraman Čeněk Zahradníček: vzestup a pád filmového týdeníku Aktualita. Praha: Toužimský & Moravec, 2022. ISBN 978-80-7264-208-3.
• ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1942. Praha: Centrum české historie a Oblastní muzeum Praha-východ, 2025. ISBN 978-80-88162-24-7.