Čakavština
| Čakavština Čakavski | |
|---|---|
![]() Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Chorvatsko (Istrie, Dalmácie) |
| Počet mluvčích | 80 000 |
| Klasifikace | Slovanské jazyky |
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | ckm |
| Ethnologue | ckm |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čakavština (čakavsky čakavski,[pozn. 1] štokavskou chorvatštinou čakavski, subst. čakavica, čakavština) je nejméně zastoupený ze tří dialektů či jazyků chorvatštiny (zbylými dvěma jsou kajkavština a štokavština, z níž jsou odvozené všechny čtyři standardizované srbochorvatské jazyky). Termín chorvatština naproti tomu označuje čakavštinu, kajkavštinu a tzv. východohercegovinský dialekt štokavštiny[pozn. 2] jako jeden celek a jedná se tak spíše o parafyletickou skupinu dialektů než o jednotný jazyk. Čakavština se používá v Chorvatsku (především v přímořských oblastech, hlavně na Istrii a na ostrovech v Jaderském moři) a v příhraničních oblastech Slovinska.
Přestože v tomto jazyce jsou psány první chorvatské literární památky a až do velkých migrací obyvatelstva v 16. století byl rozšířen po téměř polovině nynějšího chorvatského území, dnes je spíše na ústupu a ve veřejné sféře se užívá především východohercegovinský dialekt štokavštiny. Čakavštinou mělo v roce 2019 mluvit cca 80 000 lidí – idealizujeme-li si situaci a řekneme, že všichni žili v Chorvatsku, pak tito občané tvořili přibližně 2 % tehdejší chorvatské populace.
Vznik termínu čakavština, jakož i popis tohoto nářečí, se klade do 19. století a je, stejně jako u obou zbylých srbochorvatských dialektů, odvozen z výrazu „co“ (čakavsky ča).
Mapy
-
Dialekty chorvatštiny
-
Srbochorvatské dialekty před migracemi v 16. století -
Dialekty jazyka dle chorvatského lingvisty Dalibora Brozoviće
Odkazy
Poznámky
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čakavština na Wikimedia Commons
